Žebříček ČAS
Cílem žebříčku je nějak porovnat sílu jednotlivých hráčů a pravděpodobnost, že partie určitých dvou hráčů skončí s určitým výsledkem. Síla se odhaduje na základě výsledků partií, které hráč sehrál v minulosti.
Žebříček by neměl být zaměňován s jinými pořadími hráčů, např. s tabulkou kvalifikace na mistrovství republiky. Tato tabulka na rozdíl od žebříčku nehodnotí sílu hráče, ale jeho výkony v daném období, což není totéž. V kvalifikaci nezáleží na tom, zda jste porazili dobrého, nebo špatného hráče. Žebříček však bere v úvahu, že ten, kdo porazil mistra republiky, je nejspíš silnější, než ten, kdo stejný výsledek uhrál proti hráči, který prohrává vždycky.
Nepříliš obvyklou, ale logickou vlastností žebříčku ČAS je to, že do určité míry (konkrétně z 25 %) zohledňuje i skóre partií. Důvodem je opět snaha podchytit sílu hráče: vyhrál-li o 100 bodů, vypovídá to o jeho síle mnohem přesvědčivěji, než když vyhrál o bod a při trochu menším štěstí mohl i remizovat nebo prohrát. Tím se žebříček opět liší od turnajů, kde má počet výher před skórem absolutní přednost.
Které partie se počítají?
Do žebříčku se počítají partie z kvalifikačních turnajů, ligových utkání a z mistrovství. Dále se mohou počítat i partie dalších akcí, které výbor schválí jako žebříčkové akce ČAS. Výbor při schvalování posoudí např. míru, do jaké se pravidla příslušné soutěže kryjí s pravidly ČAS, velikost akce (turnaj musí dokončit alespoň 16 hráčů), či dostupnost akce členům ČAS (a zda se o ní mohli včas dozvědět).
Započítány jsou partie od ustavujícího sněmu ČAS v dubnu 1998.
Kdy se žebříček přepočítává?
Po každém turnaji. Pokud se dva turnaje časově překrývají, započítají se partie každého turnaje zvlášť.
Jak se žebříček počítá?
Při každém přepočtu se projdou nové partie sehrané od posledního přepočtu. U každé partie se podle síly hráčů v dosavadním žebříčku určí, jaký byl pravděpodobný výsledek partie, a ten se porovná se skutečným výsledkem partie. Síla hráče, který si v partii vedl lépe, než se očekávalo, bude v novém žebříčku vyšší než ve starém. Síla druhého hráče bude analogicky nižší.
Podrobnější popis metody napsal Petr Kaňovský a najdete ho zde.
K čemu je to dobré?
Za prvé pro zajímavost. Řada hráčů je zvědavá, jak jsou na tom dlouhodobě v porovnání s ostatními hráči. Ze žebříčku se také mohou dozvědět něco o síle potenciálních soupeřů, pokud ji ještě neokusili na vlastní kůži.
A za druhé pro nasazování do turnajů. Je v zájmu spravedlivého pořadí po turnajích i přitažlivosti turnajů, aby se nejsilnější hráči navzájem střetli až v závěrečných kolech. Proto se do prvního kola nasazuje žebříčkově nejsilnější hráč proti prostřednímu, druhý nejsilnější proti hráči těsně za prostředkem, atd. až hráč těsně před prostředkem nastoupí proti nejslabšímu hráči. Není vyloučeno, že v budoucnosti bude mít žebříček i další důsledky, ale při psaní tohoto článku je to pouze nasazování v turnajích.
Kvůli prvně jmenovanému důvodu se žebříček ještě dělí na aktivní a neaktivní hráče: nejlepší neaktivní hráč je řazen až za nejhoršího aktivního. Motivace je čistě esteticko-psychologická: určitě budete mít lepší pocit, když z míst před vámi zmizí hráči, kteří sice hráli dobře, ale v minulém století, pak je scrabble přestal bavit a dali se na kuličky; z vašeho sedmdesátého místa se pak stane třeba padesáté. Navíc bude žebříček přehlednější, když se budete muset probírat jen jmény, která znáte z turnajů.
Uvedené rozdělení však nemá pražádný vliv na druhé použití žebříčku, nasazování do turnajů. Jak aktivní, tak neaktivní hráči si podrží hodnotu síly, která jim byla stanovena. Pokud náš hráč zanechá kuliček a vrátí se na stará kolena ke scrabblu, bude zařazen podle své poslední známé síly. Teprve podle jeho nových partií se začne síla upravovat (pravděpodobně dolů, protože u kuliček scrabble příliš nenatrénujete).
Současný žebříček považuje za aktivního hráče, který sehrál alespoň jednu žebříčkovou partii v posledním roce (365 dnech).
Archív
V letech 2000 a 2001 se žebříček zkusmo počítal třemi metodami a výsledek se interpoloval. Tyto metody nemají na dnešní žebříček žádný vliv, navzdory tomu, že dnešní žebříček potřebuje při každém přepočtu znát sílu hráčů z dřívějška. Místo aby se totiž pokoušel nějak využít sílu stanovenou starou metodou, žebříček raději znova prošel všechny historické partie, zopakoval historické přepočty, avšak s použitím nové metody.
Zájemci si mohou přečíst popis staré metody.
