07. 10. QT Brno Info Přihlášení Přihlásit
08. 10. Liga Brno Info
28. 10. QT Praha Info

Pravidla přípustnosti slov ČAS

verze 2008/1 platná od 1. 1. 2008

1. Základní ustanovení

Tato Pravidla přípustnosti slov (dále jen PPS) jsou závazná pro veškeré soutěže, pořádané pod hlavičkou České asociace SCRABBLE® (dále jen ČAS). PPS jsou zpracována pro dvě konkrétně definované varianty hry, a to „VARIANTU PLUS“ (dále jen VP) a „VARIANTU KLASIK“ (dále jen VK). Není-li uvedeno jinak, platí níže uvedená ustanovení pro obě varianty.

2. Slovníky ČAS

Slovníky ČAS jsou jednotlivé konkrétní množiny slov, vytvořené (speciálně pro rozhodování o přípustnosti slov ve scrabblu) v souladu s PPS (body 3 a 5 - 8) a definované konkrétním tištěným dílem nebo elektronickou verzí (včetně případných oprav k těmto dílům či verzím). Část 2.0 je k dispozici v elektronické podobě ve formě vyhledávacího programu, části 2.1 - 2.2 jsou k dispozici kompletně v tištěné podobě. Podle jednotlivých Slovníků ČAS se rozhoduje v případech, stanovených konkrétně v bodě 4. Slovníky ČAS jsou tato díla:

  • 2.0. Jiří Novotný - Petr Vetešník: NOVEX (Elektronický slovník) (dále jen NOVEX) - zahrnuje (ve formě souhrnného vyhledávacího programu) v elektronické podobě kompletně všechna (pro hru přípustná) 2-9písmenná slova1 , obsažená v částech 2.1 - 2.3 (tj. BLEX1, BLEX+3 a BLEX+7). NOVEX je zpracován ve dvou verzích: NOVEX PLUS (pro VP) a NOVEX KLASIK (pro VK).
  • 2.1 Jiří Novotný: BLEX 2001 - Seznam dvou až pětipísmenných slov přípustných pro hru scrabble (modrá obálka): s výjimkou slov označených „ : “ (dále jen BLEX1)
  • 2.2 Jiří Novotný: BLEX PLUS 2003 - Slovník dvou až pětipísmenných tvarů slov přípustných pro hru scrabble (2. rozšířené vydání - červená obálka) (dále jen BLEX+3):
    • pro VP: kompletně
    • pro VK: s výjimkou slov označených „ +, », « “
  • 2.3 Jiří Novotný: BLEX PLUS 2007 - Slovník dvou až pětipísmenných tvarů slov přípustných pro hru scrabble (3. rozšířené vydání - zelená obálka) (dále jen BLEX+7)

1 výjimkou jsou slova, v nichž se vyskytují písmena s diakritickými znaménky, která nelze do elektronického slovníku vůbec zapsat. Seznam těchto slov, doplněný o slova, která lze zapsat výhradně pomocí klávesy Alt, je uveden v Příloze 1 těchto PPS (viz též 3.2.4).

3. Prameny

Podle Pramenů se rozhoduje v případech, stanovených konkrétně v bodě 4. Prameny jsou tato díla:

  • 3.1 Prameny normativní:
    • 3.1.1 Slovník spisovného jazyka českého I-VIII (včetně Doplňků a oprav uvedených v VIII. díle). 2. vydání, Academia, Praha 1989 (dále jen SSJČ).
    • 3.1.2 Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, 3. vydání, Academia, Praha 2004 nebo 4. vydání (s podtitulem Studentské vydání), Academia, Praha 2005 (dále jen SSČ).
    • 3.1.3 Pravidla českého pravopisu - akademická. Academia, Praha 1993 (dále jen APČP).
    • 3.1.4 Pravidla českého pravopisu. Školní vydání včetně Dodatku. 2. rozšířené vydání, Fortuna, Praha 1999 (dále jen ŠPČP).
    • 3.1.5 Nový akademický slovník cizích slov. Academia, Praha 2005 (dále jen NASCS).
    • 3.1.6 Sochová, Poštolková: Co v slovnících nenajdete. Portál, Praha 1994 (dále jen CVSN).
    • 3.1.7 Martincová: Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1-2 Academia, Praha 1998 - 2004 (dále jen SN 1, SN 2).
    • 3.1.8 Polívková: Naše místní jména a jak jich užívat (část VII: Abecední seznam místních jmen, str. 52–201), Euromedia Group, Praha 2007, 2. upravené a rozšířené vydání
  • 3.2 Prameny ČAS

    • 3.2.1 Seznam všech přípustných názvů písmen české abecedy. ČAS, 1999.
    • 3.2.2 Seznam všech přípustných názvů písmen řecké abecedy. ČAS, 2000.
    • 3.2.3 Seznam všech přípustných názvů zvýšených a snížených tónů. ČAS, 2000.
    • 3.2.4 Seznam všech 2-9písmenných slov, v nichž se vyskytují písmena s diakritickými znaménky, která nelze na počítači (Cz) ve slovníku Novex zapsat buď vůbec, anebo pouze s pomocí klávesy Alt. ČAS, 2005.

4. Posuzování přípustnosti slov

Přípustnost slov je posuzována pouze v případě vznesení námitky proti přípustnosti konkrétního zahraného slova. Tuto přípustnost posuzují slovníkoví rozhodčí (přičemž funkci slovníkového rozhodčího může zastávat též hlavní rozhodčí) podle Slovníků ČAS (viz bod 2): Rozhodnutí rozhodčím jednou učiněné je v rámci hry konečné a nemůže být měněno. Elektronické i tištěné verze jsou pro posuzování přípustnosti slov rovnocenné. Slova, jejichž přípustnost nelze (např. z důvodu jejich délky nebo z důvodu, uvedeného v poznámce u bodu 2.0) posoudit podle Slovníků ČAS, je vždy nutno posuzovat podle Pramenů (viz bod 3). Přípustnost slov se posuzuje na základě délky slova (tj. počtu písmen daného slova, přičemž je písmeno „ch“ považováno za dvě písmena) následujícím způsobem (viz též Příloha 2):

  • 4.1 platí pouze pro VP: a) při rozhodování se posuzují

    4.1.1 2–9písmenná slova podle slovníku NOVEX PLUS (s výjimkou, uvedenou u bodu 2.0) (2-5písmenná slova lze posuzovat též podle slovníku BLEX+3 nebo BLEX+7). 4.1.2 10–15písmenná slova podle PRAMENŮ.

    V některých případech (viz bod 4.3) je však možno i tato slova posuzovat podle slovníku NOVEX PLUS.

  • 4.2 platí pouze pro VK: při rozhodování se posuzují 4.2.1 2–9písmenná slova podle slovníku NOVEX KLASIK (s výjimkou, uvedenou u bodu 2.0) (2–5písmenná slova lze posuzovat též podle slovníku BLEX1 nebo BLEX+3). 4.2.2 10–15písmenná slova podle PRAMENŮ. V některých případech (viz bod 4.3) je však možno i tato slova posuzovat podle slovníku NOVEX KLASIK.
  • 4.3 Poznámka ke slovníkům NOVEX PLUS a NOVEX KLASIK Pro posuzování přípustnosti slov jsou slovníky NOVEX PLUS a NOVEX KLASIK plně použitelné pouze v rozsahu, stanoveném v bodech 4.1.1 a 4.2.1. Při systémech rozhodování, stanovených Soutěžním řádem v bodech 9.4.1 – 9.4.3, lze však v mnoha případech tyto slovníky použít i při posuzování tvarů v nich přímo neuvedených, tj. tvarů delších než 9písmenných. Tvary zde přímo neuvedené je možno v některých případech posuzovat na základě přípustnosti tvarů zde uvedených (např. 1. pádu či infinitivu). Nedokáže–li však slovníkový rozhodčí takovýto tvar tímto způsobem bezpečně posoudit, je povinen ho posoudit podle PRAMENŮ. [10písmenné slovo „maturantův“ je možno ověřit na základě přípustnosti slova „maturant“]

5. Nepřípustné kategorie slov

Následující kategorie slov jsou pro hru nepřípustné (viz též Příloha 3):

  • 5.1 Slova specificky označená - hledisko stylistické Je-li u výrazu uvedeno více stylistických kategorií, je třeba rozlišovat, zda jsou tyto kategorie uváděny výčtem bez použití mluvnických spojek („a“, „i“, „nebo“, „ , “ („čárka“) ), nebo s jejich použitím. Pokud je spojka použita, jde o různé významy a je-li aspoň jeden z nich přípustný, je i slovo přípustné [zast. a kniž.]. Naproti tomu uvedení více kategorií v řadě bez použití spojky označuje jediný význam a je-li aspoň jedna z těcho kategorií nepřípustná, je i slovo nepřípustné [zast. kniž.].
    • 5.1.1 Slova zastaralá. [mluno]
    • 5.1.2 Slova řídká (zřídka používaná). [kárce]
    • 5.1.3 Slova nářeční. [mrskut]
    • 5.1.4 Slova vulgární. [hajzl]
    • 5.1.5 Slova argotická. [čík]
    • 5.1.6 Slova nesprávná (nesprávně utvořená). [jeřábista, lyžiny]
    • 5.1.7 Slova nevhodná (nevhodně utvořená). [peleton (NASCS)]
  • 5.2 Slova specificky označená - hledisko nestylistické (např. pravopis, slovní druhy, značky)
    • 5.2.1 Citoslovce [prr, tú, hó]
    • 5.2.2 Zkratky [aj., apod., atd., např.]
    • 5.2.3 Značky [km, hl]
    • 5.2.4 Slova psaná starým pravopisem (označená „dříve psáno“, „původně psáno“)
    • 5.2.5 Slova „ve spojení“ viz bod 6.1.
    • 5.2.6 Slova, jichž se v heslové podobě nepoužívá (jen SSČ) viz bod 6.2.
  • 5.3 Slova specificky neoznačená

    • 5.3.1 Jednopísmenné výrazy [k]
    • 5.3.2 Slova obsahující velké písmeno [Afrika, Josef, eBanka]
    • 5.3.3 Výrazy, obsahující jiné znaky než písmena [chceš-li]
    • 5.3.4 Odkazy, neuvedené v cílovém hesle [ix viz x]
    • 5.3.5 Víceslovná hesla viz bod 6.3.
    • 5.3.6 Nesamostatná slova a slova, vytvořená spojením těchto nesamostatných slov s jinými slovy (pokud nejsou takováto slova přípustná na základě jiných hesel), není-li v konkrétních případech (viz body 8.3 a 8.4) stanoveno jinak. (Nesamostatná slova jsou slova doplněná spojovníkem. Jedná se jednak o slova heslová, uvedená v Pramenech [pro-, prů-, vz-, vze-, iso-, izo-, mikro-, ezo-; -fág, -fagie, -fil, -filie, -fob -fobie, -ositi, -uhliti, -ť, -tě, -ž, -že], jednak o zkrácené (nesamostatné) tvary odvozených slov [např. „-s“, tj. zkrácený tvar slova „jsi“, odvozeného od hesla „být“: byls, nesens, mnohos, anebos, dceras, tys, žes]).

6. Kategorie slov, přípustné jen za určitých podmínek

  • 6.1 Slova „ve spojení“

    • 6.1.1 Jednoslovná heslová slova, u nichž je uvedena poznámka typu „jen v ustáleném spojení“, „v ustáleném spojení“, „jen ve spojení“, „ve spojení“, „jen v pořekadle“, „v pořekadle“, „jen v přísloví“, „v citátovém spojení“, „jen v knižním spojení“, „jen v odborném spojení“ apod., mohou být pro hru přípustná pouze ve tvaru, uvedeném v tomto „spojení“. [heslo „zoun“ - (jen v ob. expr. spoj. jako zoun) - tvar „zoun“ je přípustný; heslo „čud“ (jen v ob. expr. ust. spoj. být v čudu - tvar „čudu“ je přípustný (jen ve VP)]
    • 6.1.2 Jiné tvary (než uvedené ve „spojení“), vytvořené ohýbáním, lze od těchto slov tvořit pouze v případě, že lze v tomto „spojení“ současně ohýbat všechna ohebná slova. [alfa a omega = počátek a konec, (bez) alfy a omegy = (bez) počátku a konce, …; hladká ančka = mléčná polévka, …, (s) hladkou ančkou = (s) mléčnou polévkou, …]
  • 6.2 Slova nepoužívaná v heslové podobě (platí jen pro SSČ) Slova, jichž se v heslové podobě nepoužívá (v SSČ označena „ * “), jsou v této heslové podobě nepřípustná [* bach]. Přípustné jsou pouze tvary, uvedené u jednotlivých hesel v příkladech [dát si bacha - tvar „bacha“ je přípustný (jen ve VP)].
  • 6.3 Víceslovná hesla

    • 6.3.1 Jednotlivé části víceslovného hesla (s výjimkami, uvedenými v bodech 6.3.2 - 6.3.4) jsou pro hru nepřípustné . [na základě hesla „big beat“ není přípustné ani „big“, ani „beat“]; (Takováto slova však mohou být přípustná na základě jiných hesel: [např. „beat“ na základě samostatného přípustného hesla „beat“, „big“ jako tvar přípustného hesla „biga“ (ve VP)].)
    • 6.3.2 Přídavná jména, vyskytující se v NASCS v části Stručný přehled jazyků světa (NASCS, str. 827 - 834) pouze ve víceslovném spojení (jako slova heslová), jsou pro hru přípustná. Použít je lze samostatně ve všech rodech. [akanské jazyky - tvary „akanský, akanská, akanské, akanští“ jsou přípustné]

    • 6.3.3 Přídavná jména, vyskytující se v APČP v části Seznam antických jmen (APČP, str. 382 - 389) pouze ve víceslovném spojení (jako slova odvozená od základních hesel), jsou pro hru přípustná. Použít je lze samostatně ve všech rodech. [elejská škola (heslo Elea) - tvary „elejský, elejská, elejské, elejští“ jsou přípustné]

    • 6.3.4 Jednotlivé části zvratných sloves [smát se] jsou pro hru přípustné. Použít je lze pouze samostatně, a to jak sloveso [smát], tak zvratnou částici [se].

7. Přípustné tvary slov

Pro rozhodování podle PRAMENŮ platí tato pravidla:

  • 7.0 Tvary slov přípustných pro hru
    • 7.0.1 Přípustné pro hru je automaticky každé slovo, které je alespoň v jednom Pramenu uvedeno jako slovo heslové (není-li ovšem v tomtéž Pramenu zařazeno do nepřípustné kategorie - viz body 5 a 6). Pro odvozená slova, uvedená v Pramenech u základního hesla jiným typem písma (např. slova zdrobnělá), platí stejné podmínky, jako pro slova heslová. Jiná než heslová slova jsou přípustná pouze v případech, stanovených těmito PPS. (Cizí slova, uvedená v Pramenech jako slova heslová, považujeme za slova do češtiny přejatá a tudíž přípustná pro hru.)
    • 7.0.2. Od přípustných heslových slov lze tvořit další tvary podle platných mluvnických zásad jazyka českého (skloňováním, stupňováním, časováním). Patřičné tvary se ověřují podle mluvnice jazyka českého. (Jako základní se doporučuje Mluvnice češtiny 1-3, Academia, Praha 1986-1987; pro hru je hlavní 2. díl - Tvarosloví.)
    • 7.0.3 U tvarů, správně vytvořených podle výše uvedených zásad, se neověřuje jejich smysluplnost a správnost z hlediska významového [např. „ženatá, vdaný, zrňme, voň“ jsou tvary přípustné].
    • 7.0.4 Obligatorní tvary, správně vytvořené od přípustného heslového slova, jsou přípustné i v případě, že jsou v Pramenech označeny jako řídké (zřídka se vyskytující). Existují-li ovšem jiné synonymní tvary, jsou tvary označené jako řídké (zřídka se vyskytující) přípustné pouze v tom případě, není-li přípustný žádný z uvedených synonymních tvarů.
    • 7.0.5 Tvary, uvedené v seznamu „Opravy nedostatků, vyskytujících se v Pramenech“ (viz Příloha 4) ve sloupci „A“, jsou pro hru nepřípustné. Přípustné pro hru jsou tvary, uvedené ve sloupci „B“.
    • 7.0.6 Při splnění přípustnosti daného heslového slova jsou u jednotlivých slovních druhů přípustné tvary (heslové nebo vytvořené v souladu s mluvnicí), uvedené v bodech 7.1 - 7.9.
  • 7.1 Podstatná jména
    • 7.1.1
      • VP: 1.-7. pád čísla jednotného i množného;
      • VK: 1. pád čísla jednotného i množného.
  • 7.2 Přídavná jména
    • 7.2.1
      • VP: 1.-7. pád čísla jednotného i množného všech rodů;
      • VK: 1. pád čísla jednotného i množného všech rodů.
    • 7.2.2 1., 2. a 3. stupeň [zelený, zelenější, nejzelenější]
    • 7.2.3 Jmenné tvary, jsou-li uvedeny alespoň v jednom tvaru v Pramenech [(i jm. živ); (… též tvary jmenné šťasten, -tna, -tno,…)], a to včetně tvarů, uvedených pouze v příkladech [buď tak laskav, jsem zvědav]. - (Predikativa viz bod 7.6.2.)
    • 7.2.4 Záporné tvary jsou přípustné pouze v případě, jsou-li přímo uvedeny alespoň v jednom rodě v Pramenech.
  • 7.3 Zájmena
    • 7.3.1
      • VP: 1.-7. pád čísla jednotného i množného všech rodů a druhů;
      • VK: 1. pád čísla jednotného i množného všech rodů a druhů.
  • 7.4 Číslovky
    • 7.4.1
      • VP: 1.-7. pád čísla jednotného i množného všech rodů a druhů;
      • VK: 1. pád čísla jednotného i množného všech rodů a druhů.
    • 7.4.2 Číslovky určité všech rodů a druhů jsou přípustné i v případě, že nejsou v Pramenech konkrétně uvedeny (pouze však v případě, jsou-li v Pramenech uvedeny srovnatelné přípustné tvary jiných, většinou menších, číselných hodnot).
  • 7.5 Slovesa Pro hru jsou přípustná slovesa nezvratná i slovesa zvratná (přičemž tato se používají bez zvratné částice „se“ - viz též bod 6.3.3). Pro hru jsou přípustné tyto tvary sloves:

    • 7.5.1 Infinitiv v obou tvarech („-t/-ti“ nebo „-ct/-ci“) [nést i nésti, říct i říci].
    • 7.5.2 1.-3. osoba jednotného i množného čísla přítomného i budoucího času, včetně všech zakončení hovorových a knižních (pokud dané sloveso patří ke vzoru, u něhož jsou tato zakončení uvedena v Pramenech nebo Mluvnici češtiny 2) [nesu, neseš, nese, nesem(e), nesete, nesou; ponesu, poneseš, ponese, ponesem(e), ponesete, ponesou].
    • 7.5.3 Příčestí činné (minulý čas) v jednotném i množném čísle všech rodů [nesl, nesla, neslo, nesli, nesly]. (Nepřípustné je vynechávání koncového „-l“ v mužském rodě jednotného čísla [„fouk“ namísto přípustného „foukl“].)
    • 7.5.4 Rozkazovací způsob [nes, nesme, neste, pones, ponesme, poneste]
    • 7.5.5 Příčestí trpné (výjimky z možností zde uvedených viz mluvnice):
      • a) v jednotném i množném čísle všech rodů přechodných sloves (tj. nezvratných sloves s předmětem ve 4. pádě bez předložky) [nesen, nesena, neseno, neseni, neseny];
      • b) v jednotném čísle středního rodu nezvratných sloves s předmětem v jiném než 4. pádě bez předložky [pomoženo].
    • 7.5.6 VP: Přechodník přítomný nedokonavých sloves [dělaje, dělajíc, dělajíce]. (Přechodník přítomný dokonavých sloves [řka, řkouc, řkouce] je pro hru přípustný pouze v případě, je-li alespoň v jednom tvaru uveden v Pramenech.)
    • 7.5.7 VP: Přechodník minulý dokonavých sloves [udělav, udělavši, udělavše]. (Přechodník minulý nedokonavých sloves [byv, byvši, byvše] je pro hru přípustný pouze v případě, že je alespoň v jednom tvaru uveden v Pramenech.)
    • 7.5.8 Všechny tvary, přípustné u slovesa bez předpony (s výjimkou tvarů, vytvořených podle bodů 7.5.5 - 7.5.7), platí automaticky u slovesa s předponou (pokud daný tvar není tvořen nepravidelně). Toto pravidlo lze použít i obráceně, tedy přenést tvary uvedené u slovesa s předponou k příslušnému slovesu bez předpony (resp. k nesamostatnému slovesnému základu) a z něj dále k odvozeným slovesům s jinými předponami [počešť / -češť / odčešť].
  • 7.6 Příslovce
    • 7.6.1 1., 2. a 3. stupeň [zeleně, zeleněji, nejzeleněji]
    • 7.6.2 Predikativa (kategorie stavu - v některých mluvnicích považováno za samostatný slovní druh), uvedená v Pramenech [označování predikativ není jednotné: možno přísl. v přís. (SSČ); možno přísl. kniž. (SSJČ); … ve spoj. je patrno; … kniž. (je) slušno], včetně všech predikativ zakončených na „-o“, uvedených pouze v příkladech libo, nutno.
  • 7.7 Předložky Tvary uvedené v Pramenech.
  • 7.8 Spojky Tvary uvedené v Pramenech.
  • 7.9 Částice Tvary uvedené v Pramenech.

8. Odvozování slov

Slova, neuvedená v Pramenech, mohou být utvořena pouze odvozením od slov, přípustných podle bodu 7. Od všech slov, vzniklých odvozením, lze dále v plné míře tvořit všechny tvary, přípustné podle bodu 7. Přípustné jsou následující skupiny slov:

  • 8.1 Podstatná jména
    • 8.1.1 Složená podstatná jména [jednočlen] vzniklá spojením nesamostatného podstatného jména [-člen] s číslovkou určitou celou (ve tvaru pro složená slova) [jedno-].
    • 8.1.2 Podstatná jména významu číselného [pětka, stovka, tisícovka, pětina, miliontina]
    • 8.1.3 Podstatná jména slovesná z (existujícího či fiktivního) příčestí trpného [dělání, bytí]
  • 8.2 Přídavná jména
    • 8.2.1 Přídavná jména individuálně přivlastňovací, odvozená od podstatných jmen, označujících živého či neživého jedince (osobu nebo zvíře) rodu mužského nebo ženského, tzn. od podstatných jmen obecných [otcův, matčin, psův, liščin, nebožtíkův] nebo zpersonifikovaných [čertův, robotův, ufonův].
    • 8.2.2 Přídavná jména odvozená z příčestí trpného [nesený, nesená, nesené, nesení]
    • 8.2.3 Složená přídavná jména [jednočlenný] vzniklá spojením nesamostatného přídavného jména [-členný] s číslovkou určitou celou (ve tvaru pro složená slova) [jedno-].
    • 8.2.4 Přídavná jména slovesná z přechodníku přítomného nedokonavých sloves [dělající]. (Přídavná jména slovesná z přechodníku přítomného dokonavých sloves lze tvořit pouze v případě, že je tvar tohoto přechodníku uveden alespoň v jednom tvaru v Pramenech [řkoucí].
    • 8.2.5 VP: Přídavná jména slovesná z přechodníku minulého dokonavých sloves [udělavší]. (Přídavná jména slovesná z přechodníku minulého nedokonavých sloves lze tvořit pouze v případě, že je tvar tohoto přechodníku uveden alespoň v jednom tvaru v Pramenech [byvší]).
  • 8.3 Zájmena
    • VP: Stažené tvary, vytvořené spojením zkráceného tvaru 4. pádu zájmena s předložkou [o co = oč, na něho = naň].
  • 8.4 Slovesa Slovesa vzniklá přidáním jedné z předpon uvedených u daného hesla (přičemž se za přípustné heslo v tomto případě považuje i nesamosatný slovesný základ), není-li ovšem takto vytvořené sloveso označeno v samostatném hesle téhož Pramenu jako slovo nepřípustné - viz body 5 a 6). (Od takto vzniklých sloves lze tvořit všechny tvary jako od sloves, majících samostatné heslo - viz bod 7.5.)
  • 8.5 Příslovce Příslovce významu číselného [poprvé, posté, podvaadvacáté, zaprvé, zasté]
  • 8.6 Předložky
    • VP: Stažené tvary, vytvořené spojením předložky a zkráceného tvaru zájmena - viz bod 8.3.
  • 8.7 Předpona „ne-„ Ke všem přípustným tvarům sloves (viz bod 7.5) a tvarům od nich odvozených (viz body 8.1.3, 8.2.3, 8.2.4 a 8.4) je možno vytvořit záporný tvar přidáním předpony „ne-“ (pokud není tento záporný tvar tvořen nepravidelně [je - není]).