17. 02. QT Praha Info
10. 03. QT Přerov Info
14. 04. QT Plzeň Info

Brightwell

Brightwellovo kritérium se používá jako jedno z možných doplňkových kritérií pro stanovení závěrečného pořadí v turnaji vedeném švýcarským systémem. Kombinuje výhody skóre a Buchholzova kritéria. Na turnajích se používalo v roce 2000, poté bylo nahrazeno kritériem TurČAS

Hlavním kritériem pořadí ve švýcarských turnajích je to, čemu se u nás říkává prostě body, tedy počet výher (remíza je za půl bodu). Jako druhé kritérium se nabízí skóre, tedy součet hráčova skóre z jednotlivých partií, od něhož se odečte součet skóre jeho soupeřů v těchto partiích. Pokud mají dva hráči tento rozdíl stejný, rozhoduje vyšší součet jejich vlastního skóre (např. 740:470 je lepší než 280:10). (V programu Swiss Perfect se score říká bodům a skóre se jmenuje minor score.)

Je-li skóre druhým kritériem hned po bodech, pak hrozí tzv. útok zezadu. Hráč ví, že vyšší skóre snadněji získá se slabšími protivníky, a s těmi bude spíše hrát, pokud hned na začátku prohraje. Může se tedy úmyslně vzdát bodu za první výhru s tím, že potom bude vyhrávat s lepším skóre, než by měl, kdyby vyhrál i v prvním kole. Aby se tomu zabránilo, předřazuje se často na turnajích před skóre ještě Buchholzovo kritérium, jehož úkolem je hodnotit kvalitu protivníků hráče. Velmi zjednodušeně lze říct, že v Buchholzovi se sečtou body všech mých protivníků (i za partie s jinými hráči).

I Buchholz má však své nevýhody. Hráč nemůže ovlivnit, jak hrají jeho soupeři. Ve hře s nezanedbatelným vlivem náhody, a takovou hrou je i Scrabble, lze jen částečně spoléhat na sílu hráčů a hráč, který byl v první polovině turnaje dobrý, může zbytek partií prohrát. Zvláště v turnajích hraných na nejnižší možný počet kol (např. 5 kol pro 32 hráčů) je přiřazení protivníků pořád příliš náhodné na to, aby pořadí podle Buchholze bylo spravedlivé. V takových turnajích má první místo hráč, který vyhrál všechny partie, a za ním se často tlačí 4 až 5 hráčů, kteří jednou prohráli. Na medaile dosáhnou jen dva z nich a o tom, kteří to budou, paradoxně rozhoduje něco, co nemohli ovlivnit: výkonnost jejich protivníků. Jejich skóre (třetí rozřazovací kritérium) se přitom obvykle nedostane ke slovu, protože hodnoty Buchholze se shodují jen občas. V turnajích s vyšším počtem kol je situace lepší, protože o medaile nebývá tolik zájemců. Přesto však má Buchholz příliš velkou váhu a málokdy dojde na skóre, takže hráč, který pravidelně dosahoval přes 350 bodů, může díky neumětelství svých protivníků skončit třeba na šestém místě. Hráč, který v partii prohrává třeba o 80 bodů, se už nemusí snažit, protože výhru zřejmě nezíská a na skóre nezáleží.

Brightwellovo kritérium se na mezinárodní úrovni používá například v turnajích v Othellu. Princip Brightwella je následující:

Vezme se součet skóre hráče ze všech partií (bez odečítání skóre jeho protivníků!) a přičte se nastavitelný koeficient vynásobený součtem bodů protivníků (tj. Buchholzem). Koeficient je samozřejmě nutné upravit podle průměrného skóre v dané hře a podle počtu kol daného turnaje. Mají-li obě složky (skóre i Buchholz) mít stejnou váhu pro průměrného hráče, vypočítá se koeficient jako podíl průměrného skóre a poloviny počtu kol. Protože dosavadní průměrné skóre ve Scrabble činí 267 bodů (stav 31.12.1999), koeficient pro sedmikolový turnaj vychází 76. V případě, že by se místo skóre hráče evidoval rozdíl jeho skóre a skóre protivníka, by vyšel koeficient 16, protože průměrný rozdíl skóre v partii činí 56 bodů.