Pravidla přípustnosti slov ČAS

(verze 2004/1 platná od 17. 01. 2004)

Základní ustanovení

1. Tato Pravidla přípustnosti slov (dále jen PPS) jsou závazná pro veškeré soutěže, pořádané pod hlavičkou České asociace Scrabble (dále jen ČAS). PPS jsou zpracována pro dvě konkrétně definované varianty hry, a to „VARIANTU PLUS“ (dále jen VP) a „VARIANTU KLASIK“ (dále jen VK). Není-li uvedeno jinak, platí níže uvedená ustanovení pro obě varianty.

Slovníky ČAS

2. Slovníky ČAS jsou jednotlivé konkrétní množiny slov, vytvořené (speciálně pro rozhodování o přípustnosti slov ve scrabblu) v souladu s PPS (body 3 a 5 - 8) a definované konkrétním tištěným dílem nebo elektronickou verzí (včetně případných oprav k těmto dílům či verzím, pokud byly tyto opravy schváleny Sněmem ČAS). Část 2.0 je k dispozici v elektronické podobě ve formě vyhledávacího programu, části 2.1 - 2.3 jsou k dispozici kompletně v tištěné podobě. Podle jednotlivých Slovníků ČAS se rozhoduje v případech, stanovených konkrétně v bodě 4. Slovníky ČAS jsou tato díla:

2.0 Jiří Novotný - Petr Vetešník: NOVEX (Elektronický slovník) (dále jen NOVEX) - zahrnuje (ve formě souhrnného vyhledávacího programu) v elektronické podobě kompletně všechna (pro hru přípustná) 2-9písmenná slova, obsažená v částech 2.1 - 2.3 (tj. BLEX, BLEX PLUS a VELEX, doplněný o slova 9písmenná, která nejsou v tištěné podobě k dispozici). NOVEX je zpracován ve dvou verzích: NOVEX PLUS (pro VP) a NOVEX KLASIK (pro VK).

2.1 Jiří Novotný: BLEX 2001 - Seznam dvou až pětipísmenných slov přípustných pro hru scrabble (modrá obálka): s výjimkou slov označených „ : “ (dále jen BLEX)

2.2 Jiří Novotný: BLEX PLUS 2003 - Slovník dvou až pětipísmenných tvarů slov přípustných pro hru scrabble (2. rozšířené vydání - červená obálka) (dále jen BLEX PLUS):

pro VP: kompletně

pro VK: s výjimkou slov označených „ +, », « “

2.3 Petr Vetešník: VELEX (Velký lexikon) - seznam 6-8písmenných slov (2 díly) (dále jen VELEX).

Prameny

3. Podle Pramenů se rozhoduje v případech, stanovených konkrétně v bodě 4. Prameny jsou tato díla:

3.1 Prameny normativní:

3.1.1 Slovník spisovného jazyka českého I-VIII (včetně Doplňků a oprav uvedených v VIII. díle). 2. vydání, Academia, Praha 1989 (dále jen SSJČ).

3.1.2 Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 2. vydání (opravené a doplněné), Academia, Praha 1994 (dále jen SSČ).

3.1.3 Pravidla českého pravopisu - akademická. Academia, Praha 1993 (dále jen APČP).

3.1.4 Pravidla českého pravopisu. Školní vydání včetně Dodatku. 2. rozšířené vydání, Fortuna, Praha 1999 (dále jen ŠPČP).

3.1.5 Akademický slovník cizích slov. Academia, Praha 1995 (dále jen ASCS).

3.1.6 Sochová, Poštolková: Co v slovnících nenajdete. Portál, Praha 1994 (dále jen CVSN).

3.1.7 Martincová: Nová slova v češtině. Slovník neologizmů. Academia, Praha 1998 (dále jen NSČ).

3.2 Prameny ČAS: (viz též Příloha 1)

3.2.1 Seznam všech přípustných názvů písmen české abecedy. ČAS, 1999.

3.2.2 Seznam všech přípustných názvů písmen řecké abecedy. ČAS, 2000.

3.2.3 Seznam všech přípustných názvů zvětšených a zmenšených tónů. ČAS, 2000.

Posuzování přípustnosti slov

4. Přípustnost slov je posuzována pouze v případě vznesení námitky proti přípustnosti konkrétního zahraného slova. Tuto přípustnost posuzují v 1. instanci slovníkoví rozhodčí,

v 2. instanci hlavní rozhodčí. Rozhodnutí hlavního rozhodčího je v rámci hry konečné a nemůže být měněno. Elektronické i tištěné verze jsou pro posuzování přípustnosti slov rovnocenné, v 2. instanci se však vždy rozhoduje pouze podle tištěných materiálů, uvedených v bodech 4.1 a 4.2. Slova, jejichž přípustnost nelze posoudit podle elektronické verze, je vždy nutno posuzovat podle tištěných materiálů. Přípustnost slov se posuzuje na základě délky slova (tj. počtu písmen daného slova, přičemž je písmeno „ch“ považováno za dvě písmena) následujícím způsobem (viz též Příloha 2):

4.1 platí pouze pro VP:

a) při rozhodování podle elektronické verze jsou:

4.1.1 2-9písmenná slova posuzována v 1. instanci podle slovníku NOVEX PLUS.

Pro rozhodování v 2. instanci není elektronická verze k dispozici.

4.1.2 10-15písmenná slova nejsou v elektronické verzi k dispozici.

V některých případech (viz bod 4.3) je však možno tato slova posuzovat v 1. instanci podle slovníku NOVEX PLUS.

b) při rozhodování podle tištěných materiálů jsou:

4.1.3 2-5písmenná slova posuzována v 1. i 2. instanci podle slovníku BLEX PLUS.

4.1.4 6-15písmenná slova posuzována v 1. i 2. instanci podle PRAMENŮ .

V některých případech (viz bod 4.3) je však možno tato slova posuzovat v 1. instanci též podle slovníku VELEX.

4.2 platí pouze pro VK:

a) při rozhodování podle elektronické verze jsou:

4.2.1 2-9písmenná slova posuzována v 1. instanci podle slovníku NOVEX KLASIK.

Pro rozhodování v 2. instanci není elektronická verze k dispozici.

4.2.2 10-15písmenná slova nejsou v elektronické verzi k dispozici.

V některých případech (viz bod 4.3) je však možno tato slova posuzovat v 1. instanci podle slovníku NOVEX KLASIK.

b) při rozhodování podle tištěných materiálů jsou:

4.2.3 2-5písmenná slova jsou posuzována v 1. i 2. instanci podle slovníku BLEX nebo slovníku BLEX PLUS.

4.2.4 6-8písmenná slova jsou posuzována v 1. instanci podle slovníku VELEX.

V 2. instanci jsou slova posuzována podle PRAMENŮ.

4.2.5 9-15písmenná slova jsou posuzována v 1. i 2. instanci podle PRAMENŮ.

V některých případech (viz bod 4.3) je však možno tato slova posuzovat v 1. instanci též podle slovníku VELEX.

4.3 Poznámka ke slovníkům NOVEX a VELEX

Pro posuzování přípustnosti slov v 1. instanci jsou slovníky NOVEX PLUS, NOVEX KLASIK a VELEX plně použitelné pouze v rozsahu, stanoveném v bodech 4.1.1, 4.2.1 a 4.2.4. V mnoha případech však lze tyto slovníky použít v 1. instanci i při posuzování tvarů v nich přímo neuvedených (tj. tvarů delších nebo přípustných jen ve VP). Tvary zde přímo neuvedené je však nutno posuzovat na základě přípustnosti tvarů zde uvedených (např. 1. pádu či infinitivu). Nedokáže-li však rozhodčí takovýto tvar tímto způsobem bezpečně posoudit, je povinen ho posoudit podle PRAMENŮ.

[10písmenné slovo „maturantův“ je možno ověřit na základě přípustnosti slova „maturant“;

tvar „kombajnů“ (ve VP) je možno ověřit na základě přípustnosti slova „kombajn“]

Nepřípustné kategorie slov

5. Následující kategorie slov jsou pro hru nepřípustné (viz též Příloha 3):

5.1 Slova specificky označená - hledisko stylistické

Je-li u výrazu uvedeno více stylistických kategorií, je třeba rozlišovat, zda jsou tyto kategorie uváděny výčtem bez použití mluvnických spojek („a“, „i“, „nebo“, „ , “ („čárka“) ), nebo s jejich použitím. Pokud je spojka použita, jde o různé významy a je-li aspoň jeden z nich přípustný, je i slovo přípustné [zast. a kniž.]. Naproti tomu uvedení více kategorií v řadě bez použití spojky označuje jediný význam a je-li aspoň jedna z těcho kategorií nepřípustná, je i slovo nepřípustné [zast. kniž.].

5.1.1 Slova zastaralá. [mluno]

5.1.2 Slova řídká (zřídka používaná). [kárce]

5.1.3 Slova nářeční. [mrskut]

5.1.4 Slova vulgární. [hajzl]

5.1.5 Slova argotická. [čík]

5.1.6 Slova nesprávná (nesprávně utvořená). [jeřábista, lyžiny]

5.1.7 Slova nevhodná (nevhodně utvořená). [peleton (ASCS)]

5.2 Slova specificky označená - hledisko nestylistické (např. pravopis, slovní druhy, značky)

5.2.1 Citoslovce [prr, tú, hó]

5.2.2 Zkratky [aj., apod., atd., např.]

5.2.3 Značky [km, hl]

5.2.4 Slova psaná starým pravopisem (označená „dříve psáno“, „původně psáno“)

5.2.5 Slova „ve spojení“ viz bod 6.1.

5.2.6 Slova, jichž se v heslové podobě nepoužívá (jen SSČ) viz bod 6.2.

5.3 Slova specificky neoznačená

5.3.1 Jednopísmenné výrazy [k]

5.3.2 Slova psaná s velký počátečním písmenem [Afrika, Josef]

5.3.3 Výrazy, obsahující jiné znaky než písmena [chceš-li]

5.3.4 Odkazy, neuvedené v cílovém hesle [ix viz x]

5.3.5 Víceslovná hesla viz bod 6.3.

5.3.6 Nesamostatná slova a slova, vytvořená spojením těchto nesamostatných slov s jinými slovy (pokud nejsou takováto slova přípustná na základě jiných hesel), není-li v konkrétních případech (viz body 8.3 a 8.4) stanoveno jinak.

(Nesamostatná slova jsou slova doplněná spojovníkem. Jedná se jednak o slova heslová, uvedená v Pramenech [pro-, prů-, vz-, vze-, iso-, izo-, mikro-, ezo-; -fág, -fagie, -fil,

-filie, -fob -fobie, -ositi, -uhliti, -ť, -tě, -ž, -že], jednak o zkrácené (nesamostatné) tvary odvozených slov [např. „-s“, tj. zkrácený tvar slova „jsi“, odvozeného od hesla „být“: byls, nesens, mnohos, anebos, dceras, tys, žes]).

Kategorie slov, přípustné jen za určitých podmínek

6. Následující kategorie slov jsou pro hru přípustné jen za níže uvedených podmínek:

6.1 Slova „ve spojení“

6.1.1 Jednoslovná heslová slova, u nichž je uvedena poznámka typu „jen v ustáleném spojení“, „v ustáleném spojení“, „jen ve spojení“, „ve spojení“, „jen v pořekadle“, „v pořekadle“, „jen v přísloví“, „v citátovém spojení“, „jen v knižním spojení“, „jen v odborném spojení“ apod., mohou být pro hru přípustná pouze ve tvaru, uvedeném v tomto „spojení“.

[heslo „zoun“ - (jen v ob. expr. spoj. jako zoun) - tvar „zoun“ je přípustný;

heslo „čud“ (jen v ob. expr. ust. spoj. být v čudu - tvar „čudu“ je přípustný (jen ve VP)]

6.1.2 Jiné tvary (než uvedené ve „spojení“), vytvořené ohýbáním, lze od těchto slov tvořit pouze v případě, že lze v tomto „spojení“ současně ohýbat všechna ohebná slova.

[alfa a omega = počátek a konec, (bez) alfy a omegy = (bez) počátku a konce, …;

hladká ančka = mléčná polévka, …, (s) hladkou ančkou = (s) mléčnou polévkou, …]

6.2 Slova nepoužívaná v heslové podobě (platí jen pro SSČ)

Slova, jichž se v heslové podobě nepoužívá (v SSČ označena „ * “), jsou v této heslové podobě nepřípustná [* bach]. Přípustné jsou pouze tvary, uvedené u jednotlivých hesel v příkladech [dát si bacha - tvar „bacha“ je přípustný (jen ve VP)].

6.3 Víceslovná hesla

6.3.1 Jednotlivé části víceslovného hesla (s výjimkami, uvedenými v bodech 6.3.2 - 6.3.4) jsou pro hru nepřípustné .

[na základě hesla „big beat“ není přípustné ani „big“, ani „beat“];

(Takováto slova však mohou být přípustná na základě jiných hesel: [např. „beat“ na základě samostatného přípustného hesla „beat“, „big“ jako tvar přípustného hesla „biga“ (ve VP)].)

6.3.2 Přídavná jména, vyskytující se v ASCS v části Stručný přehled jazyků světa (ASCS, str. 827 - 834) pouze ve víceslovném spojení (jako slova heslová), jsou pro hru přípustná. Použít je lze samostatně ve všech rodech.

[akanské jazyky - tvary „akanský, akanská, akanské, akanští“ jsou přípustné]

6.3.3 Přídavná jména, vyskytující se v APČP v části Seznam antických jmen (APČP, str. 382 - 389) pouze ve víceslovném spojení (jako slova odvozená od základních hesel), jsou pro hru přípustná. Použít je lze samostatně ve všech rodech.

[elejská škola (heslo Elea) - tvary „elejský, elejská, elejské, elejští“ jsou přípustné]

Přípustné tvary slov

7. Pro rozhodování podle PRAMENŮ platí tato pravidla:

7.0 Tvary slov přípustných pro hru

7.0.1 Přípustné pro hru je automaticky každé slovo, které je alespoň v jednom Pramenu uvedeno jako slovo heslové (není-li ovšem v tomtéž Pramenu zařazeno do nepřípustné kategorie - viz body 5 a 6). Pro odvozená slova, uvedená v Pramenech u základního hesla jiným typem písma (např. slova zdrobnělá), platí stejné podmínky, jako pro slova heslová. Jiná než heslová slova jsou přípustná pouze v případech, stanovených těmito PPS. (Cizí slova, uvedená v Pramenech jako slova heslová, považujeme za slova do češtiny přejatá a tudíž přípustná pro hru.)

7.0.2. Od přípustných heslových slov lze tvořit další tvary podle platných mluvnických zásad jazyka českého (skloňováním, stupňováním, časováním). Patřičné tvary se ověřují podle mluvnice jazyka českého. (Jako základní se doporučuje Mluvnice češtiny 1-3, Academia, Praha 1986-1987; pro hru je hlavní 2. díl - Tvarosloví.)

7.0.3 U tvarů, správně vytvořených podle výše uvedených zásad, se neověřuje jejich smysluplnost a správnost z hlediska významového [např. „ženatá, vdaný, zrňme, voň“ jsou tvary přípustné].

7.0.4 Obligatorní tvary, správně vytvořené od přípustného heslového slova, jsou přípustné i v případě, že jsou v Pramenech označeny jako řídké (zřídka se vyskytující).

Existují-li ovšem jiné synonymní tvary, jsou tvary označené jako řídké (zřídka se vyskytující) přípustné pouze v tom případě, není-li přípustný žádný z uvedených synonymních tvarů.

7.0.5 Tvary, uvedené v seznamu „Opravy nedostatků, vyskytujících se v Pramenech“ (viz Příloha 4) ve sloupci „A“, jsou pro hru nepřípustné. Přípustné pro hru jsou tvary, uvedené ve sloupci „B“.

7.0.6 Při splnění přípustnosti daného heslového slova jsou u jednotlivých slovních druhů přípustné tvary (heslové nebo vytvořené v souladu s mluvnicí), uvedené v bodech 7.1 - 7.9.

7.1 Podstatná jména

7.1.1 VP: 1.-7. pád čísla jednotného i množného;

VK: 1. pád čísla jednotného i množného.

7.2 Přídavná jména

7.2.1 VP: 1.-7. pád čísla jednotného i množného všech rodů;

VK: 1. pád čísla jednotného i množného všech rodů.

7.2.2 1., 2. a 3. stupeň [zelený, zelenější, nejzelenější]

7.2.3 Jmenné tvary, jsou-li uvedeny alespoň v jednom tvaru v Pramenech [(i jm. živ); (… též tvary jmenné šťasten, -tna, -tno,…)], a to včetně tvarů, uvedených pouze v příkladech [buď tak laskav, jsem zvědav]. - (Predikativa viz bod 7.6.2.)

7.2.4 Záporné tvary jsou přípustné pouze v případě, jsou-li přímo uvedeny alespoň v jednom rodě v Pramenech.

7.3 Zájmena

7.3.1 VP: 1.-7. pád čísla jednotného i množného všech rodů a druhů;

VK: 1. pád čísla jednotného i množného všech rodů a druhů.

7.4 Číslovky

7.4.1 VP: 1.-7. pád čísla jednotného i množného všech rodů a druhů;

VK: 1. pád čísla jednotného i množného všech rodů a druhů.

7.4.2 Číslovky určité všech rodů a druhů jsou přípustné i v případě, že nejsou v Pramenech konkrétně uvedeny (pouze však v případě, jsou-li v Pramenech uvedeny srovnatelné přípustné tvary jiných, většinou menších, číselných hodnot).

7.5 Slovesa

Pro hru jsou přípustná slovesa nezvratná i slovesa zvratná (přičemž tato se používají bez zvratné částice „se“ - viz též bod 6.3.3).

Pro hru jsou přípustné tyto tvary sloves:

7.5.1 Infinitiv v obou tvarech („-t/-ti“ nebo „-ct/-ci“) [nést i nésti, říct i říci].

7.5.2 1.-3. osoba jednotného i množného čísla přítomného i budoucího času, včetně všech zakončení hovorových a knižních (pokud dané sloveso patří ke vzoru, u něhož jsou tato zakončení uvedena v Pramenech nebo Mluvnici češtiny 2)

[nesu, neseš, nese, nesem(e), nesete, nesou; ponesu, poneseš, ponese, ponesem(e), ponesete, ponesou].

7.5.3 Příčestí činné (minulý čas) v jednotném i množném čísle všech rodů [nesl, nesla, neslo, nesli, nesly]. (Nepřípustné je vynechávání koncového „-l“ v mužském rodě jednotného čísla [„fouk“ namísto přípustného „foukl“].)

7.5.4 Rozkazovací způsob [nes, nesme, neste, pones, ponesme, poneste]

7.5.5 Příčestí trpné (výjimky z možností zde uvedených viz mluvnice):

a) v jednotném i množném čísle všech rodů přechodných sloves (tj. nezvratných sloves s předmětem ve 4. pádě bez předložky) [nesen, nesena, neseno, neseni, neseny];

b) v jednotném čísle středního rodu nezvratných sloves s předmětem v jiném než 4. pádě bez předložky [pomoženo, věřeno].

7.5.6 VP: Přechodník přítomný nedokonavých sloves [dělaje, dělajíc, dělajíce].

(Přechodník přítomný dokonavých sloves [řka, řkouc, řkouce] je pro hru přípustný pouze v případě, je-li alespoň v jednom tvaru uveden v Pramenech.)

7.5.7 VP: Přechodník minulý dokonavých sloves [udělav, udělavši, udělavše].

(Přechodník minulý nedokonavých sloves [byv, byvši, byvše] je pro hru přípustný pouze v případě, že je alespoň v jednom tvaru uveden v Pramenech.)

7.5.8 Všechny tvary, přípustné u slovesa bez předpony (s výjimkou tvarů, vytvořených podle bodů 7.5.5 - 7.5.7), platí automaticky u slovesa s předponou (pokud daný tvar není tvořen nepravidelně). Toto pravidlo lze použít i obráceně, tedy přenést tvary uvedené u slovesa s předponou k příslušnému slovesu bez předpony (resp. k nesamostatnému slovesnému základu) a z něj dále k odvozeným slovesům s jinými předponami [počešť / -češť / odčešť].

7.6 Příslovce

7.6.1 1., 2. a 3. stupeň [zeleně, zeleněji, nejzeleněji]

7.6.2 Predikativa (kategorie stavu - v některých mluvnicích považováno za samostatný slovní druh), uvedená v Pramenech [označování predikativ není jednotné: možno přísl. v přís. (SSČ); možno přísl. kniž. (SSJČ); … ve spoj. je patrno; … kniž. (je) slušno], včetně všech predikativ zakončených na „-o“, uvedených pouze v příkladech [libo, nutno] (jedná se v podstatě o jmenný tvar přídavného jména rodu středního v jednotném čísle).

7.7 Předložky

Tvary uvedené v Pramenech.

7.8 Spojky

Tvary uvedené v Pramenech.

7.9 Částice

Tvary uvedené v Pramenech.

Odvozování slov

8. Slova, neuvedená v Pramenech, mohou být utvořena pouze odvozením od slov, přípustných podle bodu 7. Od všech slov, vzniklých odvozením, lze dále v plné míře tvořit všechny tvary, přípustné podle bodu 7. Přípustné jsou následující skupiny slov:

8.1 Podstatná jména

8.1.1 Složená podstatná jména [jednočlen] vzniklá spojením nesamostatného podstatného jména [-člen] s číslovkou určitou celou (ve tvaru pro složená slova) [jedno-].

8.1.2 Podstatná jména významu číselného [pětka, stovka, tisícovka, pětina, miliontina]

8.1.3 Podstatná jména slovesná z (existujícího či fiktivního) příčestí trpného [dělání, bytí]

8.2 Přídavná jména

8.2.1 Přídavná jména individuálně přivlastňovací, odvozená od podstatných jmen, označujících živého či neživého jedince (osobu nebo zvíře) rodu mužského nebo ženského, tzn. od podstatných jmen obecných [otcův, matčin, psův, liščin, nebožtíkův] nebo zpersonifikovaných [čertův, robotův, ufonův].

8.2.2 Složená přídavná jména [jednočlenný] vzniklá spojením nesamostatného přídavného jména [-členný] s číslovkou určitou celou (ve tvaru pro složená slova) [jedno-].

8.2.3 Přídavná jména slovesná z přechodníku přítomného nedokonavých sloves [dělající]. (Přídavná jména slovesná z přechodníku přítomného dokonavých sloves lze tvořit pouze v případě, že je tvar tohoto přechodníku uveden alespoň v jednom tvaru v Pramenech [řkoucí].

8.2.4 VP: Přídavná jména slovesná z přechodníku minulého dokonavých sloves [udělavší]. (Přídavná jména slovesná z přechodníku minulého nedokonavých sloves lze tvořit pouze v případě, že je tvar tohoto přechodníku uveden alespoň v jednom tvaru v Pramenech [byvší]).

8.3 Zájmena

VP: Stažené tvary, vytvořené spojením zkráceného tvaru 4. pádu zájmena s předložkou [o co = oč, na něho = naň].

8.4 Slovesa

Slovesa vzniklá přidáním jedné z předpon uvedených u daného hesla (přičemž se za přípustné heslo v tomto případě považuje i nesamosatný slovesný základ), není-li ovšem takto vytvořené sloveso označeno v samostatném hesle téhož Pramenu jako slovo nepřípustné - viz body 5 a 6). (Od takto vzniklých sloves lze tvořit všechny tvary jako od sloves, majících samostatné heslo - viz bod 7.5.)

8.5 Příslovce

Příslovce významu číselného [poprvé, posté, podvaadvacáté, zaprvé, zasté]

8.6 Předložky

VP: Stažené tvary, vytvořené spojením předložky a zkráceného tvaru zájmena - viz bod 8.3.

8.7 Předpona „ne-„

Ke všem přípustným tvarům sloves (viz bod 7.5) a tvarům od nich odvozených (viz body ) je možno vytvořit záporný tvar přidáním předpony „ne-“ (pokud není tento záporný tvar tvořen nepravidelně [je - není]).

= = = = =

• • • Červeně psaný text platí pouze pro VARIANTU PLUS.

• • • Modře psaný text platí pouze pro VARIANTU KLASIK.

• • • Černě psaný text platí pro VARIANTU PLUS i VARIANTU KLASIK.

[ ] V hranatých závorkách jsou uváděny příklady

Příloha 1
3.2 Prameny ČAS +)
3.2.1	3.2.2	3.2.3
Názvy písmen české abecedy	Názvy písmen řecké abecedy	Názvy snížených a zvýšených tónů
chá ije iks kvé	epsilon fí ksí ný zéta	aisis asas eisis
+) Uvedena jsou pouze slova, přípustná nad rámec Pramenů normativních (viz bod 3.1)

Příloha 2
4. Posuzování přípustnosti slov
	4.1 VARIANTA PLUS				4.2 VARIANTA KLASIK
délka	Rozhodování podle verze:
slova	elektronické		tištěné		elektronické		tištěné
	1. inst.	2. inst.	1. inst.	2. inst.	1. inst.	2. inst.	1. inst	2. inst
2-5	NOVEX	(podle tištěných materiálů)	BLEX PLUS		NOVEX KLASIK	(podle tištěných materiálů)	BLEX nebo BLEX PLUS
6-8	PLUS			PRA-			VELEX	PRA-
9			§)	MENY				MENY
10-15	§)				§)		§)
§) viz bod 4.3 (Poznámka ke slovníkům NOVEX a VELEX)

Příloha 3
Tabulka zkratek, užívaných pro NEPŘÍPUSTNÉ KATEGORIE slov v jednotlivých Pramenech
PRAMENY:	SSJČ		SSČ		APČP	ŠPČP	ASCS	CVSN		NSČ
5.1.1 Zastaralá	†	zast.	- - - ^1)		zast.	zast.	- - - ^1)	- - -		- - -
5.1.2 Řídká	*	zř.	- - -		- - -	- - -	- - -	zř.		- - -
5.1.3 Nářeční	nář.		nář.		- - -	- - -	nář.	- - -		- - -
5.1.4 Argotická	arg.		arg.		- - -	- - -	arg.	arg.		- - -
5.1.5 Vulgární	vulg.		- - -		- - -	- - -	vulg.	vulg.		- - -
5.1.6 Nesprávná	nespr.		nespr.		- - -	- - -	nespr.	nespr.		- - -
5.1.7 Nevhodná	nevh.		nevh.		- - -	- - -	nevh.	nevh.		- - -
5.2.1 Citoslovce	citosl.		citosl.		citosl.	citosl.	citosl.	citosl.		- - -
5.2.2 Značky	zn.		zn.		zn.	zn.	zn.	zn.		zn.
5.2.3 Zkratky ^2)	zkr.		- - -		zkr.	zkr.	zkr.	- - -		zkr.
5.2.4 Dříve psáno	dř.ps.		- - -		- - -	- - -	- - -	dř. ps.		- - -
6.2. Heslová podoba	- - -		*		- - -	- - -	- - -	- - -		- - -
se nepoužívá
^1) Ve SSČ a ASCS neznamená zkratka „zast.“ nepřípustnou kategorii, neboť nepředstavuje slova zastaralá, ale pouze slova zastarávající.
^2) Pokud zkratka „zkr.“ neoznačuje „zkratku“, ale „zkratkové slovo“, nejedná se o nepřípustnou kategorii. [dik, -a m (1. mn. -ové) zkr. hovor. ]
Příloha 4
OPRAVY NEDOSTATKŮ, VYSKYTUJÍCÍCH SE V PRAMENECH
A				B
JE UVEDENO:				OPRAVTE NA:					Pramen
alt, -u m <it> hud. 1. … 2. … 3. altistka n. altista;				alt, -u m <it> hud. 1. … 2. …; alt, -a m <it> hud. altistka n. altista;					ASCS
antiportikus [-ty-ty-], -ka m				antiportikus [-ty-ty-], -ku m					ASCS
aperativ, -u m				aperitiv, -u m					SSJČ
archeopteryx, -u m				archeopteryx, -e m					ASCS
astrilol, -a m				astrild, -a m					ASCS
ateletist, -u m …; ateletistový příd.				atelestit, -u m …; atelestitový příd.					ASCS
bahna, -y ž. hanl. …, … nář.				bahna, -y ž. hanl. nář.					SSJČ
bas, -u m <it> hud. 1. … 2. … 3. … 4. basista;				bas, -u m <it> hud. 1. … 2. … 3. …; bas, -a m <it> hud. basista;					ASCS
bingo, -a m.				bingo, -a s.					NSČ
boa … 2. s. (7. mn. boy) ,…				boa … 2. s. neskl. (7. mn. boy) ,…					SSJČ
bratrstvo, -a m.				bratrstvo, -a s.					NSČ
brojler, -u m				brojler, -a m					SSJČ
cachucha [kačuča], -chi [-či] ž.				cachucha [kačuča], -chy [-či] ž.					ASCS
cantica [kantyka], -ic s. <l> mn.				cantica [kantyka], -ic [-yk], -ik s. mn.<l>					ASCS
ceratit [-ty-], -u m				ceratit [-ty-], -a m					ASCS
discantus [dysk-], -ta m				discantus [dysk-], -tu m					ASCS
dozvonit ned.				dozvonit dok.					SSJČ
fenatren, -u m				fenantren, -u m					ASCS
fundul, -u m				fundul, -a m					ASCS
fytofág, -u m				fytofág, -a m					ASCS
galikán, -u m				galikán, -a m					ASCS
gospel, gospelsong, -u m (6. mn. -zích)				gospel, -u (6. mn. -ech), gospelsong, -u (6. mn. -zích) m					CVSN
graecum [grék-], -ka s.				graecum [grék-], -ca [-ka], -ka s.					ASCS
himation [-ty-], -tia m.				himation [-ty-], -tia s.					ASCS
hospoda, -y ž. ob. expr. hostinský				hospoda, -y m. ob. expr. hostinský					SSJČ
chedív [-dý-], -u m				chedív [-dý-], -a m					ASCS
chico [čiko], -a m				chico [čiko], -ca [-ka], -ka m					ASCS
impromtu, … neskl. s.				impromptu, … neskl. s.					SSJČ
inch [inč], -u m				inch [inč], -e m					ASCS
išán, -u m				išán, -a m					ASCS
jang ↓ jin				jang, -u m ↓ jin					ASCS
její … 2. jejího, jejímu atd.				její … 2. jejího, 3. jejímu atd.					ŠPČP
jin <čín>				jin, -u m <čín>					ASCS
junkers, -e m				junkers, -u m					SSJČ
kádí [-dý], -ho m. (mn. … 7. -ii)				kádí [-dý], -ho m. (mn. … 7. -mi)					SSJČ
kavent, -u m				kavent, -a m					ASCS
klubák, -u m				klubák, -a m					SSJČ
koala, -y ž.				koala, -y m.					SSJČ
kolon, colon [ko-], -a s				kolon, colon [ko-], -la s					ASCS
kólon, -la m.				kólon, kóla s.					SSJČ
kolotitr [-ty-], -u m				kolititr [-ty-], -u m					ASCS
krcek, -cku m				krcek, -cka m					ASCS
kroťoučký, … - přísl. krouťoučce, …				kroťoučký, … - přísl. kroťoučce, …					SSJČ
kyriamina, -in ž. pomn.				kyriamina, -in s. pomn.					SSJČ
laminát, -e m				laminát, -u m					SSČ
lex neskl. m. … 1. …; 2. …				lex 1. neskl. m. …; 2. -u m …					ASCS
logaedy [-ae-], -ed m. mn.				logaedy [-ae-], -ed ž. mn.					SSJČ
maciz, -u, m. … macisový příd.				maciz, -u, m. … macizový příd.					ASCS
mág, -a, řidč. magus, -ga m				mág, -a, řidč. mágus, -ga m					ASCS
marhaník, -a m				marhaník, -u m					ASCS
mechtle v. techtle				mechtle, -ů m. n. -í ž. pomn. v. techtle					SSJČ
mikado, -a m <jap> 1. titul jap. císařů 2. jap. hra …				mikado, <jap> 1. -a m titul jap. císařů 2. -a s jap. hra …					ASCS
minouti … - minouti se ned.				minouti … - minouti se dok.					SSJČ
mirabilia [-rá], -ií ž mn.				mirabilia [-rá], -ií s mn.					ASCS
načouditi, ob. načudit dok. (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, podst. -dění, -zení)				načouditi (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, podst. -dění, -zení), ob. načudit dok.					SSJČ
notábl, -u m				notábl, -a m					ASCS
nuncialita, -y ž.				nupcialita, -y ž.					ASCS
očouditi, ob. očmoudit, očudit dok. (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen)				očouditi (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen)…), ob. očmoudit, očudit dok.					SSJČ
omniózní [-ny] příd.				ominózní [-ny] příd.					ASCS
ovesniště, … nář. (ovesnisko, -a, …)				ovesniště, … (nář. ovesnisko, -a, …)					SSJČ
pachuť, -ti ž				pachuť, -ti/-tě ž					SSČ
pedel, -u m				pedel, -a m					ASCS
pídit se ned. (rozk. píď, pídi)				pídit se ned. (rozk. piď, pídi)					SSČ
pintadera, -y ž (mn. pintaderas…				pintadera, -y ž (mn. též pintaderas…					ASCS
pirimidin [-dy- i -dý-], -u m				pyrimidin [-dy- i -dý-], -u m					ASCS
pithos [-to-], -u m (mn. pithoi…				pithos [-to-], -u m (mn. též pithoi…					ASCS
plíce, plic ž. pomn. (3. plicím, plícím) (řidč. j. plíce, -e ž.) hlavní…				plíce, plic ž. pomn. (3. plicím, plícím) (řidč. j. plíce, -e ž., 2. mn. plic) hlavní…					SSJČ
pohatiti dok. (… , podst. -tění)				pohatiti dok. (… , podst. -ceni, -tění)					SSJČ
potamon, -u m				potamon, -a m					ASCS
prákrty střed. období…				prákrty, -ů m mn. střed. období…					ASCS
prelegát, -a m.				prelegát, -u m.					SSJČ
přičouditi, ob. přičmoudit dok. (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen)				přičouditi (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen), ob. přičmoudit dok.					SSJČ
příměs m.				příměs ž.					APČP
publikum II (ps. též publicum), -ka s.				publikum II, -ka (ps. též publicum, -ca/-ka), s.					SSJČ
pulard [-lár], -u m				pulard [-lár], -a m					ASCS
ready [re-] … /bez označení slovního druhu/				ready [re-] …citosl.					APČP
sket, scat [sket], -e m				sket, scat [sket], -u m					ASCS
suburia, -ií ž mn.				suburia, -ií s mn.					ASCS
šprot, -u m.				šprot, -a m.					SSJČ
tesla I, -y (2. mn. -sel) ž. i m.				tesla I, -y ž. (2. mn. -sel) i m. (2. mn. -slů)					SSJČ
títi, tnouti … předp. na-, od-, pod(e), pro-, pře-, při-, roz-, s-, u-, v-, vy-, za				títi, tnouti … předp. na-, pro-, pře-, při-, u-, vy-, za; (-títi, -etnouti) od-, pod, roz-, s-, v-					SSJČ
trot, trotl, -u m				trot, trott, -u m					ASCS
ťululum neskl., zř. -la s., řidč. m., ž.				ťululum neskl. s. (zř. -la), řidč. m., ž.					SSJČ
ušeň, -ně ž				ušeň, ušně ž					SSJČ
ušňěrovati				ušněrovati					SSJČ
úzus, úsus # str. 8, PP bod 1 #				úzus, usus					ASCS
vari, -ho m. (… 6. -iech, -iich, -ich,				vari, -ho m. (… 6. -ech, -ích, -ch,					SSJČ
veliger, -u m				veliger, -a m					ASCS
vombat, -u m				vombat, -a m					ASCS
vončo zájm. ob. expr. ono				vončo zájm. ob. expr. (neskl.) ono					CVSN
vyčouditi, ob. vyčmoudit dok. (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen)				vyčouditi (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen), ob. vyčmoudit dok.					SSJČ
vyčudit dok. (…, rozk. -čuď, -čoudi, trp. …)				vyčudit dok. (…, rozk. -čuď, trp. …)					SSJČ
začouditi, ob. začmoudit, začmudit, začudit (Č. lid) dok. (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen)				začouditi, (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen), ob. začmoudit, začmudit, začudit (Č. lid) dok.					SSJČ
zasít, rozk. zasij				zasít, rozk. zasej					APČP
zemříti ned.				zemříti dok.					SSJČ
zhatiti dok. (… , podst. -tění)				zhatiti dok. (… , podst. -ceni, -tění)					SSJČ