Pravidla přípustnosti slov ČAS

(verze 2005/1 platná od 15. 01. 2005)

Základní ustanovení

1. Tato Pravidla přípustnosti slov (dále jen PPS) jsou závazná pro veškeré soutěže, pořádané pod hlavičkou České asociace SCRABBLE^® (dále jen ČAS). PPS jsou zpracována pro dvě konkrétně definované varianty hry, a to „VARIANTU PLUS“ (dále jen VP) a „VARIANTU KLASIK“ (dále jen VK). Není-li uvedeno jinak, platí níže uvedená ustanovení pro obě varianty.

Slovníky ČAS

2. Slovníky ČAS jsou jednotlivé konkrétní množiny slov, vytvořené (speciálně pro rozhodování o přípustnosti slov ve scrabblu) v souladu s PPS (body 3 a 5 - 8) a definované konkrétním tištěným dílem nebo elektronickou verzí (včetně případných oprav k těmto dílům či verzím, pokud byly tyto opravy schváleny Sněmem ČAS). Část 2.0 je k dispozici v elektronické podobě ve formě vyhledávacího programu, části 2.1 - 2.2 jsou k dispozici kompletně v tištěné podobě. Podle jednotlivých Slovníků ČAS se rozhoduje v případech, stanovených konkrétně v bodě 4. Slovníky ČAS jsou tato díla:

2.0 Jiří Novotný - Petr Vetešník: NOVEX (Elektronický slovník) (dále jen NOVEX) - zahrnuje (ve formě souhrnného vyhledávacího programu) v elektronické podobě kompletně všechna (pro hru přípustná) 2-9písmenná slova¹), obsažená v částech 2.1 - 2.2 (tj. BLEX a BLEX PLUS). NOVEX je zpracován ve dvou verzích: NOVEX PLUS (pro VP) a NOVEX KLASIK (pro VK).

2.1 Jiří Novotný: BLEX 2001 - Seznam dvou až pětipísmenných slov přípustných pro hru scrabble (modrá obálka): s výjimkou slov označených „ : “ (dále jen BLEX)

2.2 Jiří Novotný: BLEX PLUS 2003 - Slovník dvou až pětipísmenných tvarů slov přípustných pro hru scrabble (2. rozšířené vydání - červená obálka) (dále jen BLEX PLUS):

pro VP: kompletně

pro VK: s výjimkou slov označených „ +, », « “

- - - - -

¹) - výjimkou jsou slova, v nichž se vyskytují písmena s diakritickými znaménky, která nelze do elektronického slovníku vůbec zapsat. Seznam těchto slov, doplněný o slova, která lze zapsat výhradně pomocí klávesy Alt, je uveden v Příloze 1 těchto PPS (viz též 3.2.4).

Prameny

3. Podle Pramenů se rozhoduje v případech, stanovených konkrétně v bodě 4. Prameny jsou tato díla:

3.1 Prameny normativní:

3.1.1 Slovník spisovného jazyka českého I-VIII (včetně Doplňků a oprav uvedených v VIII. díle). 2. vydání, Academia, Praha 1989 (dále jen SSJČ).

3.1.2 Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 2. vydání (opravené a doplněné), Academia, Praha 1994 (dále jen SSČ).

3.1.3 Pravidla českého pravopisu - akademická. Academia, Praha 1993 (dále jen APČP).

3.1.4 Pravidla českého pravopisu. Školní vydání včetně Dodatku. 2. rozšířené vydání, Fortuna, Praha 1999 (dále jen ŠPČP).

3.1.5 Akademický slovník cizích slov. Academia, Praha 1995 (dále jen ASCS).

3.1.6 Sochová, Poštolková: Co v slovnících nenajdete. Portál, Praha 1994 (dále jen CVSN).

3.1.7 Martincová: Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1-2. Academia, Praha 1998 - 2004

(dále jen SN 1, SN 2).

3.2 Prameny ČAS: (viz též Příloha 1)

3.2.1 Seznam všech přípustných názvů písmen české abecedy. ČAS, 1999.

3.2.2 Seznam všech přípustných názvů písmen řecké abecedy. ČAS, 2000.

3.2.3 Seznam všech přípustných názvů zvýšených a snížených tónů. ČAS, 2000.

3.2.4 Seznam všech 2-9písmenných slov, v nichž se vyskytují písmena s diakritickými znaménky, která nelze na počítači (Cz) ve slovníku Novex zapsat buď vůbec, anebo pouze s pomocí klávesy Alt. ČAS, 2005.

Posuzování přípustnosti slov

4. Přípustnost slov je posuzována pouze v případě vznesení námitky proti přípustnosti konkrétního zahraného slova. Tuto přípustnost posuzují v 1. instanci slovníkoví rozhodčí (případy, kdy je nutno rozhodovat v 1. instanci podle Pramenů, rozhoduje výhradně vrchní slovníkový rozhodčí), v 2. instanci hlavní rozhodčí. Rozhodnutí hlavního rozhodčího je v rámci hry konečné a nemůže být měněno. Elektronické i tištěné verze jsou pro posuzování přípustnosti slov rovnocenné, v 2. instanci se však vždy rozhoduje pouze podle tištěných materiálů, uvedených v bodech 4.1.3, 4.1.4, 4.2.3 a 4.2.4. Slova, jejichž přípustnost nelze posoudit podle elektronické verze, je vždy nutno posuzovat podle tištěných materiálů. Přípustnost slov se posuzuje na základě délky slova (tj. počtu písmen daného slova, přičemž je písmeno „ch“ považováno za dvě písmena) následujícím způsobem (viz též Příloha 2):

4.1 platí pouze pro VP:

a) při rozhodování v 1. instanci se posuzují

4.1.1 2-9písmenná slova podle slovníku NOVEX PLUS (s výjimkou, uvednou u bodu 2.0)

(2-5písmenná slova lze posuzovat též podle slovníku BLEX PLUS).

4.1.2 10-15písmenná slova podle PRAMENŮ.

V některých případech (viz bod 4.3) je však možno i tato slova posuzovat podle slovníku NOVEX PLUS.

b) při rozhodování v 2. instanci se posuzují

4.1.3 2-5písmenná slova podle slovníku BLEX PLUS.

4.1.4 6-15písmenná slova podle PRAMENŮ .

4.2 platí pouze pro VK:

a) při rozhodování v 1. instanci se posuzují

4.2.1 2-9písmenná slova podle slovníku NOVEX KLASIK (s výjimkou, uvedenou u bodu 2.0)

(2-5písmenná slova lze posuzovat též podle slovníku BLEX nebo BLEX PLUS).

4.2.2 10-15písmenná slova podle PRAMENŮ.

V některých případech (viz bod 4.3) je však možno i tato slova posuzovat podle slovníku NOVEX KLASIK.

b) při rozhodování v 2. instanci se posuzují

4.2.3 2-5písmenná slova podle slovníku BLEX nebo slovníku BLEX PLUS.

4.2.4 6-15písmenná slova podle PRAMENŮ.

4.3 Poznámka ke slovníkům NOVEX PLUS a NOVEX KLASIK

Pro posuzování přípustnosti slov v 1. instanci jsou slovníky NOVEX PLUS a NOVEX KLASIK plně použitelné pouze v rozsahu, stanoveném v bodech 4.1.1 a 4.2.1. V mnoha případech však lze tyto slovníky použít v 1. instanci i při posuzování tvarů v nich přímo neuvedených, tj. tvarů delších než 9písmenných. Tvary zde přímo neuvedené je nutno posuzovat na základě přípustnosti tvarů zde uvedených (např. 1. pádu či infinitivu). Nedokáže-li však slovníkový rozhodčí takovýto tvar tímto způsobem bezpečně posoudit, je povinen ho posoudit podle PRAMENŮ.

[10písmenné slovo „maturantův“ je možno ověřit na základě přípustnosti slova „maturant“]

Nepřípustné kategorie slov

5. Následující kategorie slov jsou pro hru nepřípustné (viz též Příloha 3):

5.1 Slova specificky označená - hledisko stylistické

Je-li u výrazu uvedeno více stylistických kategorií, je třeba rozlišovat, zda jsou tyto kategorie uváděny výčtem bez použití mluvnických spojek („a“, „i“, „nebo“, „ , “ („čárka“) ), nebo s jejich použitím. Pokud je spojka použita, jde o různé významy a je-li aspoň jeden z nich přípustný, je i slovo přípustné [zast. a kniž.]. Naproti tomu uvedení více kategorií v řadě bez použití spojky označuje jediný význam a je-li aspoň jedna z těcho kategorií nepřípustná, je i slovo nepřípustné [zast. kniž.].

5.1.1 Slova zastaralá. [mluno]

5.1.2 Slova řídká (zřídka používaná). [kárce]

5.1.3 Slova nářeční. [mrskut]

5.1.4 Slova vulgární. [hajzl]

5.1.5 Slova argotická. [čík]

5.1.6 Slova nesprávná (nesprávně utvořená). [jeřábista, lyžiny]

5.1.7 Slova nevhodná (nevhodně utvořená). [peleton (ASCS)]

5.2 Slova specificky označená - hledisko nestylistické (např. pravopis, slovní druhy, značky)

5.2.1 Citoslovce [prr, tú, hó]

5.2.2 Zkratky [aj., apod., atd., např.]

5.2.3 Značky [km, hl]

5.2.4 Slova psaná starým pravopisem (označená „dříve psáno“, „původně psáno“)

5.2.5 Slova „ve spojení“ viz bod 6.1.

5.2.6 Slova, jichž se v heslové podobě nepoužívá (jen SSČ) viz bod 6.2.

5.3 Slova specificky neoznačená

5.3.1 Jednopísmenné výrazy [k]

5.3.2 Slova obsahující velké písmeno [Afrika, Josef, eBanka]

5.3.3 Výrazy, obsahující jiné znaky než písmena [chceš-li]

5.3.4 Odkazy, neuvedené v cílovém hesle [ix viz x]

5.3.5 Víceslovná hesla viz bod 6.3.

5.3.6 Nesamostatná slova a slova, vytvořená spojením těchto nesamostatných slov s jinými slovy (pokud nejsou takováto slova přípustná na základě jiných hesel), není-li v konkrétních případech (viz body 8.3 a 8.4) stanoveno jinak.

(Nesamostatná slova jsou slova doplněná spojovníkem. Jedná se jednak o slova heslová, uvedená v Pramenech [pro-, prů-, vz-, vze-, iso-, izo-, mikro-, ezo-; -fág, -fagie, -fil,

-filie, -fob -fobie, -ositi, -uhliti, -ť, -tě, -ž, -že], jednak o zkrácené (nesamostatné) tvary odvozených slov [např. „-s“, tj. zkrácený tvar slova „jsi“, odvozeného od hesla „být“: byls, nesens, mnohos, anebos, dceras, tys, žes]).

Kategorie slov, přípustné jen za určitých podmínek

6. Následující kategorie slov jsou pro hru přípustné jen za níže uvedených podmínek:

6.1 Slova „ve spojení“

6.1.1 Jednoslovná heslová slova, u nichž je uvedena poznámka typu „jen v ustáleném spojení“, „v ustáleném spojení“, „jen ve spojení“, „ve spojení“, „jen v pořekadle“, „v pořekadle“, „jen v přísloví“, „v citátovém spojení“, „jen v knižním spojení“, „jen v odborném spojení“ apod., mohou být pro hru přípustná pouze ve tvaru, uvedeném v tomto „spojení“.

[heslo „zoun“ - (jen v ob. expr. spoj. jako zoun) - tvar „zoun“ je přípustný;

heslo „čud“ (jen v ob. expr. ust. spoj. být v čudu - tvar „čudu“ je přípustný (jen ve VP)]

6.1.2 Jiné tvary (než uvedené ve „spojení“), vytvořené ohýbáním, lze od těchto slov tvořit pouze v případě, že lze v tomto „spojení“ současně ohýbat všechna ohebná slova.

[alfa a omega = počátek a konec, (bez) alfy a omegy = (bez) počátku a konce, …;

hladká ančka = mléčná polévka, …, (s) hladkou ančkou = (s) mléčnou polévkou, …]

6.2 Slova nepoužívaná v heslové podobě (platí jen pro SSČ)

Slova, jichž se v heslové podobě nepoužívá (v SSČ označena „ * “), jsou v této heslové podobě nepřípustná [* bach]. Přípustné jsou pouze tvary, uvedené u jednotlivých hesel v příkladech [dát si bacha - tvar „bacha“ je přípustný (jen ve VP)].

6.3 Víceslovná hesla

6.3.1 Jednotlivé části víceslovného hesla (s výjimkami, uvedenými v bodech 6.3.2 - 6.3.4) jsou pro hru nepřípustné .

[na základě hesla „big beat“ není přípustné ani „big“, ani „beat“];

(Takováto slova však mohou být přípustná na základě jiných hesel: [např. „beat“ na základě samostatného přípustného hesla „beat“, „big“ jako tvar přípustného hesla „biga“ (ve VP)].)

6.3.2 Přídavná jména, vyskytující se v ASCS v části Stručný přehled jazyků světa (ASCS, str. 827 - 834) pouze ve víceslovném spojení (jako slova heslová), jsou pro hru přípustná. Použít je lze samostatně ve všech rodech.

[akanské jazyky - tvary „akanský, akanská, akanské, akanští“ jsou přípustné]

6.3.3 Přídavná jména, vyskytující se v APČP v části Seznam antických jmen (APČP, str. 382 - 389) pouze ve víceslovném spojení (jako slova odvozená od základních hesel), jsou pro hru přípustná. Použít je lze samostatně ve všech rodech.

[elejská škola (heslo Elea) - tvary „elejský, elejská, elejské, elejští“ jsou přípustné]

6.3.4 Jednotlivé části zvratných sloves [smát se] jsou pro hru přípustné. Použít je lze pouze samostatně, a to jak sloveso [smát], tak zvratnou částici [se].

Přípustné tvary slov

7. Pro rozhodování podle PRAMENŮ platí tato pravidla:

7.0 Tvary slov přípustných pro hru

7.0.1 Přípustné pro hru je automaticky každé slovo, které je alespoň v jednom Pramenu uvedeno jako slovo heslové (není-li ovšem v tomtéž Pramenu zařazeno do nepřípustné kategorie - viz body 5 a 6). Pro odvozená slova, uvedená v Pramenech u základního hesla jiným typem písma (např. slova zdrobnělá), platí stejné podmínky, jako pro slova heslová. Jiná než heslová slova jsou přípustná pouze v případech, stanovených těmito PPS. (Cizí slova, uvedená v Pramenech jako slova heslová, považujeme za slova do češtiny přejatá a tudíž přípustná pro hru.)

7.0.2. Od přípustných heslových slov lze tvořit další tvary podle platných mluvnických zásad jazyka českého (skloňováním, stupňováním, časováním). Patřičné tvary se ověřují podle mluvnice jazyka českého. (Jako základní se doporučuje Mluvnice češtiny 1-3, Academia, Praha 1986-1987; pro hru je hlavní 2. díl - Tvarosloví.)

7.0.3 U tvarů, správně vytvořených podle výše uvedených zásad, se neověřuje jejich smysluplnost a správnost z hlediska významového [např. „ženatá, vdaný, zrňme, voň“ jsou tvary přípustné].

7.0.4 Obligatorní tvary, správně vytvořené od přípustného heslového slova, jsou přípustné i v případě, že jsou v Pramenech označeny jako řídké (zřídka se vyskytující).

Existují-li ovšem jiné synonymní tvary, jsou tvary označené jako řídké (zřídka se vyskytující) přípustné pouze v tom případě, není-li přípustný žádný z uvedených synonymních tvarů.

7.0.5 Tvary, uvedené v seznamu „Opravy nedostatků, vyskytujících se v Pramenech“ (viz Příloha 4) ve sloupci „A“, jsou pro hru nepřípustné. Přípustné pro hru jsou tvary, uvedené ve sloupci „B“.

7.0.6 Při splnění přípustnosti daného heslového slova jsou u jednotlivých slovních druhů přípustné tvary (heslové nebo vytvořené v souladu s mluvnicí), uvedené v bodech 7.1 - 7.9.

7.1 Podstatná jména

7.1.1 VP: 1.-7. pád čísla jednotného i množného;

VK: 1. pád čísla jednotného i množného.

7.2 Přídavná jména

7.2.1 VP: 1.-7. pád čísla jednotného i množného všech rodů;

VK: 1. pád čísla jednotného i množného všech rodů.

7.2.2 1., 2. a 3. stupeň [zelený, zelenější, nejzelenější]

7.2.3 Jmenné tvary, jsou-li uvedeny alespoň v jednom tvaru v Pramenech [(i jm. živ); (… též tvary jmenné šťasten, -tna, -tno,…)], a to včetně tvarů, uvedených pouze v příkladech [buď tak laskav, jsem zvědav]. - (Predikativa viz bod 7.6.2.)

7.2.4 Záporné tvary jsou přípustné pouze v případě, jsou-li přímo uvedeny alespoň v jednom rodě v Pramenech.

7.3 Zájmena

7.3.1 VP: 1.-7. pád čísla jednotného i množného všech rodů a druhů;

VK: 1. pád čísla jednotného i množného všech rodů a druhů.

7.4 Číslovky

7.4.1 VP: 1.-7. pád čísla jednotného i množného všech rodů a druhů;

VK: 1. pád čísla jednotného i množného všech rodů a druhů.

7.4.2 Číslovky určité všech rodů a druhů jsou přípustné i v případě, že nejsou v Pramenech konkrétně uvedeny (pouze však v případě, jsou-li v Pramenech uvedeny srovnatelné přípustné tvary jiných, většinou menších, číselných hodnot).

7.5 Slovesa

Pro hru jsou přípustná slovesa nezvratná i slovesa zvratná (přičemž tato se používají bez zvratné částice „se“ - viz též bod 6.3.3).

Pro hru jsou přípustné tyto tvary sloves:

7.5.1 Infinitiv v obou tvarech („-t/-ti“ nebo „-ct/-ci“) [nést i nésti, říct i říci].

7.5.2 1.-3. osoba jednotného i množného čísla přítomného i budoucího času, včetně všech zakončení hovorových a knižních (pokud dané sloveso patří ke vzoru, u něhož jsou tato zakončení uvedena v Pramenech nebo Mluvnici češtiny 2)

[nesu, neseš, nese, nesem(e), nesete, nesou; ponesu, poneseš, ponese, ponesem(e), ponesete, ponesou].

7.5.3 Příčestí činné (minulý čas) v jednotném i množném čísle všech rodů [nesl, nesla, neslo, nesli, nesly]. (Nepřípustné je vynechávání koncového „-l“ v mužském rodě jednotného čísla [„fouk“ namísto přípustného „foukl“].)

7.5.4 Rozkazovací způsob [nes, nesme, neste, pones, ponesme, poneste]

7.5.5 Příčestí trpné (výjimky z možností zde uvedených viz mluvnice):

a) v jednotném i množném čísle všech rodů přechodných sloves (tj. nezvratných sloves s předmětem ve 4. pádě bez předložky) [nesen, nesena, neseno, neseni, neseny];

b) v jednotném čísle středního rodu nezvratných sloves s předmětem v jiném než 4. pádě bez předložky [pomoženo].

7.5.6 VP: Přechodník přítomný nedokonavých sloves [dělaje, dělajíc, dělajíce].

(Přechodník přítomný dokonavých sloves [řka, řkouc, řkouce] je pro hru přípustný pouze v případě, je-li alespoň v jednom tvaru uveden v Pramenech.)

7.5.7 VP: Přechodník minulý dokonavých sloves [udělav, udělavši, udělavše].

(Přechodník minulý nedokonavých sloves [byv, byvši, byvše] je pro hru přípustný pouze v případě, že je alespoň v jednom tvaru uveden v Pramenech.)

7.5.8 Všechny tvary, přípustné u slovesa bez předpony (s výjimkou tvarů, vytvořených podle bodů 7.5.5 - 7.5.7), platí automaticky u slovesa s předponou (pokud daný tvar není tvořen nepravidelně). Toto pravidlo lze použít i obráceně, tedy přenést tvary uvedené u slovesa s předponou k příslušnému slovesu bez předpony (resp. k nesamostatnému slovesnému základu) a z něj dále k odvozeným slovesům s jinými předponami [počešť / -češť / odčešť].

7.6 Příslovce

7.6.1 1., 2. a 3. stupeň [zeleně, zeleněji, nejzeleněji]

7.6.2 Predikativa (kategorie stavu - v některých mluvnicích považováno za samostatný slovní druh), uvedená v Pramenech [označování predikativ není jednotné: možno přísl. v přís. (SSČ); možno přísl. kniž. (SSJČ); … ve spoj. je patrno; … kniž. (je) slušno], včetně všech predikativ zakončených na „-o“, uvedených pouze v příkladech [libo, nutno] (jedná se v podstatě o jmenný tvar přídavného jména rodu středního v jednotném čísle).

7.7 Předložky

Tvary uvedené v Pramenech.

7.8 Spojky

Tvary uvedené v Pramenech.

7.9 Částice

Tvary uvedené v Pramenech.

Odvozování slov

8. Slova, neuvedená v Pramenech, mohou být utvořena pouze odvozením od slov, přípustných podle bodu 7. Od všech slov, vzniklých odvozením, lze dále v plné míře tvořit všechny tvary, přípustné podle bodu 7. Přípustné jsou následující skupiny slov:

8.1 Podstatná jména

8.1.1 Složená podstatná jména [jednočlen] vzniklá spojením nesamostatného podstatného jména [-člen] s číslovkou určitou celou (ve tvaru pro složená slova) [jedno-].

8.1.2 Podstatná jména významu číselného [pětka, stovka, tisícovka, pětina, miliontina]

8.1.3 Podstatná jména slovesná z (existujícího či fiktivního) příčestí trpného [dělání, bytí]

8.2 Přídavná jména

8.2.1 Přídavná jména individuálně přivlastňovací, odvozená od podstatných jmen, označujících živého či neživého jedince (osobu nebo zvíře) rodu mužského nebo ženského, tzn. od podstatných jmen obecných [otcův, matčin, psův, liščin, nebožtíkův] nebo zpersonifikovaných [čertův, robotův, ufonův].

8.2.2 Složená přídavná jména [jednočlenný] vzniklá spojením nesamostatného přídavného jména [-členný] s číslovkou určitou celou (ve tvaru pro složená slova) [jedno-].

8.2.3 Přídavná jména slovesná z přechodníku přítomného nedokonavých sloves [dělající]. (Přídavná jména slovesná z přechodníku přítomného dokonavých sloves lze tvořit pouze v případě, že je tvar tohoto přechodníku uveden alespoň v jednom tvaru v Pramenech [řkoucí].

8.2.4 VP: Přídavná jména slovesná z přechodníku minulého dokonavých sloves [udělavší]. (Přídavná jména slovesná z přechodníku minulého nedokonavých sloves lze tvořit pouze v případě, že je tvar tohoto přechodníku uveden alespoň v jednom tvaru v Pramenech [byvší]).

8.3 Zájmena

VP: Stažené tvary, vytvořené spojením zkráceného tvaru 4. pádu zájmena s předložkou [o co = oč, na něho = naň].

8.4 Slovesa

Slovesa vzniklá přidáním jedné z předpon uvedených u daného hesla (přičemž se za přípustné heslo v tomto případě považuje i nesamosatný slovesný základ), není-li ovšem takto vytvořené sloveso označeno v samostatném hesle téhož Pramenu jako slovo nepřípustné - viz body 5 a 6). (Od takto vzniklých sloves lze tvořit všechny tvary jako od sloves, majících samostatné heslo - viz bod 7.5.)

8.5 Příslovce

Příslovce významu číselného [poprvé, posté, podvaadvacáté, zaprvé, zasté]

8.6 Předložky

VP: Stažené tvary, vytvořené spojením předložky a zkráceného tvaru zájmena - viz bod 8.3.

8.7 Předpona „ne-„

Ke všem přípustným tvarům sloves (viz bod 7.5) a tvarům od nich odvozených (viz body 8.1.3, 8.2.3, 8.2.4 a 8.4) je možno vytvořit záporný tvar přidáním předpony „ne-“ (pokud není tento záporný tvar tvořen nepravidelně [je - není]).

= = = = =

• • • Červeně psaný text platí pouze pro VARIANTU PLUS.

• • • Modře psaný text platí pouze pro VARIANTU KLASIK.

• • • Černě psaný text platí pro VARIANTU PLUS i VARIANTU KLASIK.

[ ] V hranatých závorkách jsou uváděny příklady

Příloha 1

3.2 Prameny ČAS

3.2.1

3.2.2

3.2.3

Seznam všech

přípustných názvů písmen

české abecedy

Seznam všech

přípustných názvů písmen

řecké abecedy

Seznam všech

přípustných názvů snížených

a zvýšených tónů

bé

cé

čé

dé

ďé

eň

eř

eš

gé

há

chá

ije

iks

jé

ká

kvé

pé

té

ťé

vé

ypsilon

ypsilony

zet

žet

alfa

beta

delta

dzéta

epsilon

epsílon

éta

fí

gama

chí

jota

joty

kappa

ksí

lambda

mí

ný

omega

omikron

omikrony

pí

psí

ró

sigma

tau

théta

théty

ypsilon

ypsilony

zéta

ais

aisis

asas

ces

ceses

cis

cisis

des

deses

dis

disis

eis

eisis

eses

fes

feses

fis

fisis

ges

geses

gis

gisis

hes

heses

his

hisis

3.2.4

Seznam všech 2-9písmenných slov, v nichž se vyskytují písmena s diakritickými znaménky, která nelze na počítači (Cz) ve slovníku Novex zapsat buď vůbec, anebo pouze s pomocí klávesy Alt

åkerit

åkerite +

åkeritech +

åkeritem +

åkeritová

åkeritové

åkeritoví

åkeritový

åkeritu +

åkeritů +

åkeritům +

åkerity

åkermanit

aperçu

aperçum +

bergère

bergèrech +

bergèrem +

bergèru +

bergèrů +

bergèrům +

bergèry

bokmål

bokmåle +

bokmålech +

bokmålem +

bokmålu +

bokmålů +

bokmålům +

bokmåly

bruyère

bruyèrech +

bruyèrem +

bruyèru +

bruyèrů +

bruyèrům +

bruyèry

crêperie

crêperii +

crêperií +

crêperiím +

curaçaa

curaçaech +

curaçaem +

curaçaí +

curaçao

curaçaová

curaçaové

curaçaoví

curaçaový

curaçau +

curaçaům +

curaçay +

funèbre

château

judeţ

judeţe +

judeţech +

judeţem +

judeţu +

judeţů +

judeţům +

judeţy

nîmeská

nîmeské

nîmeského +

nîmeském +

nîmeskému +

nîmeskou +

nîmeský

nîmeských +

nîmeským +

nîmeskýma +

nîmeskými +

nîmeští

padrăo

pengő

pieç +

pieça

pieçách +

pieçám +

pieçami +

pieçe +

pieço +

pieçou +

pieçu +

pieçy

rhônská

rhônské

rhônského +

rhônském +

rhônskému +

rhônskou +

rhônský

rhônských +

rhônským +

rhônskýma +

rhônskými +

rhônští

riksmål

riksmåle +

riksmålem +

riksmålu +

riksmålů +

riksmålům +

riksmåly

sèvreská

sèvreské

sèvreském +

sèvreskou +

sèvreský

sèvreským +

sèvreští

trèfle

trèflech +

trèflem +

trèflu +

trèflů +

trèflům +

trèfly

Podtržená slova nelze ve slovníku Novex zapsat vůbec, nepodtržená zapsat lze, ale pouze s pomocí klávesy Alt.

Slova označená „ + “ jsou přípustná pouze ve VP.

Příloha 2

4. Posuzování přípustnosti slov

4.1 VARIANTA PLUS

4.2 VARIANTA KLASIK

délka

Rozhodování:

slova

v 1. instanci

v 2. instanci

v 1. instanci

v 2. instanci

2-5

NOVEX PLUS

BLEX PLUS

NOVEX KLASIK

BLEX n. BLEX PLUS

6-9

PRAMENY

10-15

PRAMENY §)

§) viz bod 4.3 (Poznámka ke slovníkům NOVEX PLUS a NOVEX KLASIK)

Příloha 3
Tabulka zkratek, užívaných pro NEPŘÍPUSTNÉ KATEGORIE slov v jednotlivých Pramenech
PRAMENY:	SSJČ		SSČ		APČP	ŠPČP	ASCS	CVSN		NSČ

5.1.1 Zastaralá	†	zast.	- - - ¹)		zast.	Zast.	- - - ¹)	- - -		- - -
5.1.2 Řídká	*	zř.	- - -		- - -	- - -	- - -	zř.		- - -
5.1.3 Nářeční	nář.		nář.		- - -	- - -	nář.	- - -		- - -
5.1.4 Argotická	arg.		arg.		- - -	- - -	arg.	arg.		- - -
5.1.5 Vulgární	vulg.		- - -		- - -	- - -	vulg.	vulg.		- - -
5.1.6 Nesprávná	nespr.		nespr.		- - -	- - -	Nespr.	nespr.		- - -
5.1.7 Nevhodná	nevh.		nevh.		- - -	- - -	Nevh.	nevh.		- - -

5.2.1 Citoslovce	citosl.		citosl.		citosl.	Citosl.	Citosl.	citosl.		- - -
5.2.2 Značky	zn.		zn.		zn.	Zn.	zn.	zn.		zn.
5.2.3 Zkratky ²)	zkr.		- - -		zkr.	Zkr.	zkr.	- - -		zkr.
5.2.4 Dříve psáno	dř.ps.		- - -		- - -	- - -	- - -	dř. ps.		- - -
6.2. Heslová podoba	- - -		*		- - -	- - -	- - -	- - -		- - -
se nepoužívá

¹) Ve SSČ a ASCS neznamená zkratka „zast.“ nepřípustnou kategorii, neboť nepředstavuje slova zastaralá, ale pouze slova zastarávající.
²) Pokud zkratka „zkr.“ neoznačuje „zkratku“, ale „zkratkové slovo“, nejedná se o nepřípustnou kategorii. [dik, -a m (1. mn. -ové) zkr. hovor. ]


Příloha 4

OPRAVY NEDOSTATKŮ, VYSKYTUJÍCÍCH SE V PRAMENECH

A				B
JE UVEDENO:				OPRAVTE NA:					Pramen

alt, -u m <it> hud. 1. … 2. … 3. altistka n. altista;				alt, -u m <it> hud. 1. … 2. …; alt, -a m <it> hud. altistka n. altista;					ASCS
antiportikus [-ty-ty-], -ka m				antiportikus [-ty-ty-], -ku m					ASCS
aperativ, -u m				aperitiv, -u m					SSJČ
archeopteryx, -u m				archeopteryx, -e m					ASCS
astrilol, -a m				astrild, -a m					ASCS
ateletist, -u m …; ateletistový příd.				atelestit, -u m …; atelestitový příd.					ASCS
bahna, -y ž. hanl. …, … nář.				bahna, -y ž. hanl. nář.					SSJČ
bas, -u m <it> hud. 1. … 2. … 3. … 4. basista;				bas, -u m <it> hud. 1. … 2. … 3. …; bas, -a m <it> hud. basista;					ASCS
bingo, -a m.				bingo, -a s.					SN 1
boa … 2. s. (7. mn. boy) ,…				boa … 2. s. neskl. (7. mn. boy) ,…					SSJČ
bratrstvo, -a m.				bratrstvo, -a s.					SN 1
brojler, -u m				brojler, -a m					SSJČ
cachucha [kačuča], -chi [-či] ž.				cachucha [kačuča], -chy [-či] ž.					ASCS
cantica [kantyka], -ic s. <l> mn.				cantica [kantyka], -ic [-yk], -ik s. mn.<l>					ASCS
ceratit [-ty-], -u m				ceratit [-ty-], -a m					ASCS
discantus [dysk-], -ta m				discantus [dysk-], -tu m					ASCS
dozvonit ned.				dozvonit dok.					SSJČ
fenatren, -u m				fenantren, -u m					ASCS
fundul, -u m				fundul, -a m					ASCS
fytofág, -u m				fytofág, -a m					ASCS
galikán, -u m				galikán, -a m					ASCS
gospel, gospelsong, -u m (6. mn. -zích)				gospel, -u (6. mn. -ech), gospelsong, -u (6. mn. -zích) m					CVSN
graecum [grék-], -ka s.				graecum [grék-], -ca [-ka], -ka s.					ASCS
himation [-ty-], -tia m.				himation [-ty-], -tia s.					ASCS
hospoda, -y ž. ob. expr. hostinský				hospoda, -y m. ob. expr. hostinský					SSJČ
chedív [-dý-], -u m				chedív [-dý-], -a m					ASCS
chico [čiko], -a m				chico [čiko], -ca [-ka], -ka m					ASCS
impromtu, … neskl. s.				impromptu, … neskl. s.					SSJČ
inch [inč], -u m				inch [inč], -e m					ASCS
išán, -u m				išán, -a m					ASCS
jang ↓ jin				jang, -u m ↓ jin					ASCS
její … 2. jejího, jejímu atd.				její … 2. jejího, 3. jejímu atd.					ŠPČP
jin <čín>				jin, -u m <čín>					ASCS
junkers, -e m				junkers, -u m					SSJČ
kádí [-dý], -ho m. (mn. … 7. -ii)				kádí [-dý], -ho m. (mn. … 7. -mi)					SSJČ
kangoorobic […] -u m				kangoorobic […] -cu [-ku], -ku m					SN 2
kavent, -u m				kavent, -a m					ASCS
klíčkarta -y m				klíčkarta -y ž					SN 1
klubák, -u m				klubák, -a m					SSJČ
koala, -y ž.				koala, -y m.					SSJČ
kolon, colon [ko-], -a s				kolon, colon [ko-], -la s					ASCS
kólon, -la m.				kólon, kóla s.					SSJČ
kolotitr [-ty-], -u m				kolititr [-ty-], -u m					ASCS
komedon, -u m, komedo, -a s (mn. jen 1. k-y, 2. -ů m)				komedon, -u m, komedo, -a s (mn. jen 1. k-ony, 2. -onů m)					ASCS
krcek, -cku m				krcek, -cka m					ASCS
kroťoučký, … - přísl. krouťoučce, …				kroťoučký, … - přísl. kroťoučce, …					SSJČ
kyberpunk [-pank] … -a m. … … se v mn. č. užívá tvaru…				kyberpunk [-pank] … -a m. … … se někdy v mn. č. užívá tvaru…					SN 2
kyriamina, -in ž. pomn.				kyriamina, -in s. pomn.					SSJČ
laminát, -e m				laminát, -u m					SSČ
lex neskl. m. … 1. …; 2. …				lex 1. neskl. m. …; 2. -u m …					ASCS
logaedy [-ae-], -ed m. mn.				logaedy [-ae-], -ed ž. mn.					SSJČ
mac [mek], mek II -u, -a m.				mac [mek] -cu [-ku], -ku, -ca [-ka], -ka, mek II -u, -a m.					SN 2
maciz, -u, m. … macisový příd.				maciz, -u, m. … macizový příd.					ASCS
mág, -a, řidč. magus, -ga m				mág, -a, řidč. mágus, -ga m					ASCS
marhaník, -a m				marhaník, -u m					ASCS
mechtle v. techtle				mechtle, -ů m. n. -í ž. pomn. v. techtle					SSJČ
mentee [-tý] neskl. m. i ž.				mentee [-tý] neskl. m. i ž. i -ho m.					SN 2
mikado, -a m <jap> 1. titul jap. císařů 2. jap. hra …				mikado, <jap> 1. -a m titul jap. císařů 2. -a s jap. hra …					ASCS
minizoo [-ny-] neskl. ž. i s.				minizoo [-ny-] neskl. ž. i s. i -oa s.					SN 2
minouti … - minouti se ned.				minouti … - minouti se dok.					SSJČ
mirabilia [-rá], -ií ž mn.				mirabilia [-rá], -ií s mn.					ASCS
načouditi, ob. načudit dok. (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, podst. -dění, -zení)				načouditi (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, podst. -dění, -zení), ob. načudit dok.					SSJČ
notábl, -u m				notábl, -a m					ASCS
nuncialita, -y ž.				nupcialita, -y ž.					ASCS
očouditi, ob. očmoudit, očudit dok. (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen)				očouditi (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen)…), ob. očmoudit, očudit dok.					SSJČ
omniózní [-ny] příd.				ominózní [-ny] příd.					ASCS
ovesniště, … nář. (ovesnisko, -a, …)				ovesniště, … (nář. ovesnisko, -a, …)					SSJČ
pachuť, -ti ž				pachuť, -ti/-tě ž					SSČ
pedel, -u m				pedel, -a m					ASCS
pídit se ned. (rozk. píď, pídi)				pídit se ned. (rozk. piď, pídi)					SSČ
pintadera, -y ž (mn. pintaderas…				pintadera, -y ž (mn. též pintaderas…					ASCS
pirimidin [-dy- i -dý-], -u m				pyrimidin [-dy- i -dý-], -u m					ASCS
pithos [-to-], -u m (mn. pithoi…				pithos [-to-], -u m (mn. též pithoi…					ASCS
plíce, plic ž. pomn. (3. plicím, plícím) (řidč. j. plíce, -e ž.) hlavní…				plíce, plic ž. pomn. (3. plicím, plícím) (řidč. j. plíce, -e ž., 2. mn. plic) hlavní…					SSJČ
pohatiti dok. (… , podst. -tění)				pohatiti dok. (… , podst. -ceni, -tění)					SSJČ
polartec [-tek] -u m				polartec [-tek] -cu [-ku], -ku m					SN 2
potamon, -u m				potamon, -a m					ASCS
prahnouti (…) dok.				prahnouti (…) ned.					SSJČ
prach, -u m … 7. pomn. prachy ob. …				prach, -u m … 7. pomn. prachy (6. mn. -ách) ob.…					SSJČ
prákrty střed. období…				prákrty, -ů m mn. střed. období…					ASCS
prelegát, -a m.				prelegát, -u m.					SSJČ
promoakce -e ž. … promo				promoakce -e ž. … promo -a s.					SN 2
přičouditi, ob. přičmoudit dok. (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen)				přičouditi (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen), ob. přičmoudit dok.					SSJČ
příměs m.				příměs ž.					APČP
publikum II (ps. též publicum), -ka s.				publikum II, -ka (ps. též publicum, -ca/-ka), s.					SSJČ
pulard [-lár], -u m				pulard [-lár], -a m					ASCS
ražniči, -čů m. mn. n. neskl. s.				ražniči neskl. s, mn. ražniče neskl. s. n. ražniče, -čů m.					SSJČ
ready [re-] … /bez označení slovního druhu/				ready [re-] …citosl.					APČP
reketýr -u m.				reketýr -a m.					SN 1
ret, rtu, řidč. a kniž. retu m. (7. mn. rty, zast. bás.. rtoma)				ret, rtu (7. mn. rty, zast. bás.. rtoma), řidč. a kniž. retu m.					SSJČ
rosikum, -ka (ps. též rossicum, -ca) s.				rosikum, -ka (ps. též rossicum [-kum], -ca [-ka], -ka) s.					SSJČ
rožniti dok.				rožniti ned.					SSJČ
santería, santeria -rie ž.				santería -ríe ž., santeria -rie ž.					SN 2
satrapa, -y ž				satrapa, -y m					ASCS
saunér, -a m. … saunař				saunér, -a m. … saunař, 2.p. -e m.					SN 1
simex, -u m …; simexový příd.				simax, -u m …; simaxový příd.					ASCS
sket, scat [sket], -e m				sket, scat [sket], -u m					ASCS
slavikum [-lá-], -ka (ps. též slavicum, -ca) s.				slavikum [-lá-], -ka (ps. též slavicum [-lá-kum], -ca [-ka], -ka) s.					SSJČ
slivoň m.				slivoň ž.					APČP
sobol, -a m (z rus.) 1. (1. mn. -i, -ové) sibiřská… 2. řidč. ob. kožišina…				sobol, -a m (z rus.) 1. živ. (1. mn. -i, -ové) sibiřská… 2. než. (1. mn. -y) řidč. ob. kožišina…					SSJČ
specimen, -mina s, řidč. -u m				specimen, -mina s, řidč. -menu m					ASCS
stapl, -u m …; steplový příd.				stapl, -u m …; staplový příd.					ASCS
star I, -u m., neskl. ž … osobnost star II, -u m. … plachetní loď				star I, neskl. ž … osobnost star II, -u m. … plachetní loď					SSJČ
suburia, -ií ž mn.				suburia, -ií s mn.					ASCS
šprot, -u m.				šprot, -a m.					SSJČ
štváti …• předp. do-, na-, …				štváti …• předp. (-štvati) do-, na-, …					SSJČ
tamagoči -ho i neskl. s. i m.				tamagoči neskl. s. i m. i -ho m.					SN 2
termion [-ón] (dř. ps. the-), termiont [-on-]. -u m.				termion [-ón] (dř. ps. the-), termiont [-on-]. -tu m.					SSJČ
tesla I, -y (2. mn. -sel) ž. i m.				tesla I, -y ž. (2. mn. -sel) i m. (2. mn. -slů)					SSJČ
tigroid [ty-], -u m …; tygroidní příd.				tigroid [ty-], -u m …; tigroidní příd.					ASCS
títi, tnouti … předp. na-, od-, pod(e), pro-, pře-, při-, roz-, s-, u-, v-, vy-, za				títi, tnouti … předp. na-, pro-, pře-, při-, u-, vy-, za; (-títi, -etnouti) od-, pod, roz-, s-, v-					SSJČ
troky, trok ž. n. troků m. pomn.				troky, trok ž. n. troků m. pomn. (6. mn. -ách)					SSJČ
trot, trotl, -u m				trot, trott, -u m					ASCS
třeň ž.				třeň m.					APČP
ťululum neskl., zř. -la s., řidč. m., ž.				ťululum neskl. s. (zř. -la), řidč. m., ž.					SSJČ
ušeň, -ně ž				ušeň, ušně ž					SSJČ
ušňěrovati				ušněrovati					SSJČ
úzus, úsus # str. 8, PP bod 1 #				úzus, usus					ASCS
vari, -ho m. (… 6. -iech, -iich, -ich,				vari, -ho m. (… 6. -ech, -ích, -ch,					SSJČ
veliger, -u m				veliger, -a m					ASCS
vombat, -u m				vombat, -a m					ASCS
vončo zájm. ob. expr. ono				vončo zájm. ob. expr. (neskl.) ono					CVSN
vyblafat ned. …; - vyblafat se ned. …				vyblafat dok. …; - vyblafat se dok. …					SSJČ
vyčouditi, ob. vyčmoudit dok. (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen)				vyčouditi (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen), ob. vyčmoudit dok.					SSJČ
vyčudit dok. (…, rozk. -čuď, -čoudi, trp. …)				vyčudit dok. (…, rozk. -čuď, trp. …)					SSJČ
výměnek (6. mn. -ncích) (poněk. zast. ob. výminek, vejměnek, vejminek Hál., vejmínek Včel., vejminěk Jah., nář. vejmenek Nov.), -nku, -ňku m.				výměnek, -nku (6. mn. -ncích) (poněk. zast. ob. výminek, vejměnek, vejminek Hál., vejmínek Včel., -nku, vejminěk Jah., -ňku, nář. vejmenek Nov., -nku), m.					SSJČ
yuppie [japí] neskl. m., č. mn. yuppies				yuppie [japí] neskl. i -ieho m., č. mn. též yuppies					SN 1
začouditi, ob. začmoudit, začmudit, začudit (Č. lid) dok. (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen)				začouditi, (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen), ob. začmoudit, začmudit, začudit (Č. lid) dok.					SSJČ
zahora, -y ž.				záhora, -y ž.					SSJČ
záplata -y ž. … patch				záplata -y ž. … patch -e m.					SN 2
zasít, rozk. zasij				zasít, rozk. zasej					APČP
zebroid, -u m.				zebroid, -a m.					ASCS
zemříti ned.				zemříti dok.					SSJČ
zhatiti dok. (… , podst. -tění)				zhatiti dok. (… , podst. -ceni, -tění)					SSJČ

Slovníky ČAS

Posuzování přípustnosti slov

OPRAVY NEDOSTATKŮ, VYSKYTUJÍCÍCH SE V PRAMENECH

A

B