Pravidla
přípustnosti slov ČAS
(verze 2007/1 platná od 16. 12. 2006)
Základní ustanovení
1. Tato Pravidla
přípustnosti slov (dále
jen PPS) jsou
závazná pro veškeré soutěže, pořádané pod hlavičkou České asociace SCRABBLE®
(dále jen ČAS). PPS jsou zpracována
pro dvě konkrétně definované varianty hry, a to „VARIANTU
PLUS“ (dále jen VP) a „VARIANTU
KLASIK“ (dále jen VK). Není-li uvedeno jinak, platí níže uvedená ustanovení pro obě
varianty.
2. Slovníky ČAS jsou
jednotlivé konkrétní množiny slov, vytvořené (speciálně pro rozhodování o
přípustnosti slov ve scrabblu) v souladu s PPS (body 3 a 5 – 8) a definované konkrétním tištěným dílem
nebo elektronickou verzí (včetně případných oprav k těmto dílům či verzím).
Část 2.0 je k dispozici
v elektronické podobě ve formě vyhledávacího programu, části 2.1 – 2.2
jsou k dispozici kompletně v tištěné podobě. Podle jednotlivých
Slovníků ČAS se rozhoduje v případech, stanovených konkrétně v bodě 4.
Slovníky ČAS jsou tato díla:
2.0 Jiří Novotný – Petr Vetešník:
NOVEX (Elektronický slovník) (dále jen
NOVEX) – zahrnuje (ve formě souhrnného vyhledávacího programu)
v elektronické podobě kompletně všechna (pro hru přípustná) 2-9písmenná
slova1), obsažená v částech 2.1 – 2.3 (tj. BLEX, BLEX+3 a BLEX+7). NOVEX je zpracován ve dvou verzích: NOVEX PLUS (pro VP) a NOVEX
KLASIK (pro VK).
2.1 Jiří Novotný:
BLEX 2001 – Seznam dvou až pětipísmenných slov přípustných pro hru scrabble
(modrá obálka): s výjimkou slov označených „ : “ (dále jen BLEX)
2.2 Jiří Novotný: BLEX PLUS
2003 – Slovník dvou až pětipísmenných tvarů slov přípustných pro hru scrabble
(2. rozšířené vydání – červená obálka) (dále jen BLEX+3):
pro VP: kompletně
pro VK: s výjimkou slov označených „ +,
», « “
2.3 Jiří Novotný: BLEX PLUS 2007 – Slovník
dvou až pětipísmenných tvarů slov přípustných pro hru scrabble (3. rozšířené
vydání – zelená obálka) (dále jen BLEX+7)
- - - - -
1) - výjimkou jsou slova, v nichž se
vyskytují písmena s diakritickými znaménky, která nelze do elektronického
slovníku vůbec zapsat. Seznam těchto slov, doplněný o slova, která lze zapsat
výhradně pomocí klávesy Alt, je uveden v Příloze 1 těchto PPS (viz též 3.2.4).
Prameny
3. Podle Pramenů se
rozhoduje v případech, stanovených konkrétně v bodě 4. Prameny jsou
tato díla:
3.1 Prameny normativní:
3.1.1 Slovník spisovného jazyka
českého I – VIII (včetně Doplňků a oprav
uvedených v VIII. díle). 2. vydání, Academia, Praha 1989 (dále jen SSJČ).
3.1.2 Slovník spisovné češtiny
pro školu a veřejnost. 3. vydání, Academia, Praha 2004 nebo
4. vydání (s podtitulem Studentské vydání),
Academia, Praha 2005 (dále jen
SSČ).
3.1.3 Pravidla českého
pravopisu – akademická. Academia, Praha 1993 (dále jen APČP).
3.1.4 Pravidla českého
pravopisu. Školní vydání včetně Dodatku. 2. rozšířené vydání, Fortuna, Praha
1999 (dále jen ŠPČP).
3.1.5 Nový akademický slovník
cizích slov. Academia, Praha 2005 (dále jen NASCS).
3.1.6 Sochová, Poštolková: Co
v slovnících nenajdete. Portál, Praha 1994
(dále jen CVSN).
3.1.7 Martincová: Nová slova
v češtině. Slovník neologizmů 1 – 2. Academia, Praha 1998 – 2004
(dále jen SN
1, SN 2).
3.2 Prameny ČAS: (viz též Příloha 1)
3.2.1 Seznam všech přípustných
názvů písmen české abecedy. ČAS, 1999.
3.2.2 Seznam všech přípustných
názvů písmen řecké abecedy. ČAS, 2000.
3.2.3 Seznam všech přípustných
názvů zvýšených a snížených tónů. ČAS, 2000.
3.2.4 Seznam všech
2-9písmenných slov, v nichž se vyskytují písmena s diakritickými
znaménky, která nelze na počítači (Cz) ve slovníku Novex zapsat buď vůbec,
anebo pouze s pomocí klávesy Alt. ČAS, 2005.
.4. Přípustnost
slov je posuzována pouze v případě vznesení námitky proti přípustnosti
konkrétního zahraného slova. Tuto přípustnost posuzují slovníkoví rozhodčí
(přičemž funkci slovníkového rozhodčího může zastávat též hlavní rozhodčí)
podle Slovníků ČAS (viz
bod
2): Rozhodnutí rozhodčím jednou učiněné je v rámci hry konečné a nemůže
být měněno. Elektronické i tištěné verze jsou pro posuzování přípustnosti slov
rovnocenné. Slova, jejichž přípustnost nelze (např. z důvodu jejich délky nebo
z důvodu, uvedeného v poznámce u bodu 2.0) posoudit podle Slovníků
ČAS, je vždy nutno posuzovat podle Pramenů (viz bod 3). Přípustnost slov se
posuzuje na základě délky slova (tj. počtu písmen daného slova, přičemž je
písmeno „ch“ považováno za dvě písmena) následujícím způsobem (viz též
Příloha 2):
4.1 platí
pouze pro VP:
a)
při rozhodování se posuzují
4.1.1 2–9písmenná
slova podle slovníku NOVEX PLUS (s výjimkou, uvedenou u bodu 2.0)
(2–5písmenná slova lze posuzovat též podle slovníku BLEX+3 nebo BLEX+7).
4.1.2 10–15písmenná
slova podle PRAMENŮ.
V některých případech (viz bod 4.3) je však možno i tato slova
posuzovat podle slovníku NOVEX PLUS.
4.2 platí
pouze pro VK:
a)
při rozhodování se posuzují
4.2.1 2–9písmenná
slova podle slovníku NOVEX KLASIK (s výjimkou, uvedenou u bodu 2.0)
(2–5písmenná slova lze posuzovat též podle slovníku BLEX nebo BLEX+3).
4.2.2 10–15písmenná
slova podle PRAMENŮ.
V některých případech (viz bod
4.3) je však možno i tato slova posuzovat podle slovníku NOVEX KLASIK.
4.3 Poznámka
ke slovníkům NOVEX PLUS a NOVEX KLASIK
Pro posuzování přípustnosti slov jsou slovníky NOVEX PLUS a NOVEX KLASIK
plně použitelné pouze v rozsahu, stanoveném v bodech 4.1.1 a 4.2.1. Při
systémech rozhodování, stanovených Soutěžním řádem v bodech 9.4.1 – 9.4.3,
lze však v mnoha případech tyto slovníky použít i při posuzování tvarů
v nich přímo neuvedených, tj. tvarů delších než 9písmenných. Tvary zde
přímo neuvedené je možno v některých případech posuzovat na základě
přípustnosti tvarů zde uvedených (např. 1. pádu či infinitivu). Nedokáže–li
však slovníkový rozhodčí takovýto tvar
tímto způsobem bezpečně posoudit, je povinen ho posoudit podle PRAMENŮ.
[10písmenné slovo „maturantův“ je možno ověřit na základě
přípustnosti slova „maturant“]
Nepřípustné kategorie slov
5. Následující kategorie
slov jsou pro hru nepřípustné (viz též Příloha 3):
5.1 Slova specificky
označená - hledisko stylistické
Je-li u výrazu uvedeno více stylistických kategorií,
je třeba rozlišovat, zda jsou tyto kategorie uváděny výčtem bez použití
mluvnických spojek („a“, „i“, „nebo“, „ , “ („čárka“) ), nebo s jejich použitím. Pokud je spojka
použita, jde o různé významy a je-li aspoň jeden z nich přípustný, je i
slovo přípustné [zast. a kniž.]. Naproti
tomu uvedení více kategorií v řadě bez použití spojky označuje jediný
význam a je-li aspoň jedna z těcho kategorií nepřípustná, je i slovo
nepřípustné [zast. kniž.].
5.1.1 Slova zastaralá. [mluno]
5.1.2 Slova řídká (zřídka
používaná). [kárce]
5.1.3 Slova nářeční. [mrskut]
5.1.4 Slova vulgární. [hajzl]
5.1.5 Slova argotická. [čík]
5.1.6 Slova nesprávná
(nesprávně utvořená). [jeřábista, lyžiny]
5.1.7 Slova nevhodná (nevhodně
utvořená). [peleton (NASCS)]
5.2 Slova specificky
označená - hledisko nestylistické (např. pravopis, slovní druhy, značky)
5.2.1 Citoslovce [prr, tú, hó]
5.2.2 Zkratky [aj., apod.,
atd., např.]
5.2.3 Značky [km, hl]
5.2.4 Slova psaná starým
pravopisem (označená „dříve psáno“, „původně psáno“)
5.2.5 Slova „ve spojení“ viz bod 6.1.
5.2.6 Slova, jichž se
v heslové podobě nepoužívá (jen SSČ) viz bod 6.2.
5.3 Slova specificky
neoznačená
5.3.1 Jednopísmenné výrazy [k]
5.3.2 Slova obsahující velké
písmeno [Afrika, Josef, eBanka]
5.3.3 Výrazy, obsahující jiné
znaky než písmena [chceš-li]
5.3.4 Odkazy, neuvedené
v cílovém hesle [ix viz x]
5.3.5 Víceslovná hesla viz bod 6.3.
5.3.6 Nesamostatná
slova a slova, vytvořená spojením těchto nesamostatných slov s jinými
slovy (pokud nejsou takováto slova přípustná na základě jiných hesel), není-li
v konkrétních případech (viz body 8.3 a
8.4) stanoveno jinak.
(Nesamostatná
slova jsou slova doplněná spojovníkem. Jedná se jednak o slova heslová, uvedená
v Pramenech [pro-, prů-, vz-, vze-, iso-, izo-, mikro-, ezo-; -fág,
-fagie, -fil,
-filie, -fob -fobie, -ositi, -uhliti, -ť, -tě, -ž,
-že], jednak o zkrácené (nesamostatné) tvary odvozených slov [např. „-s“, tj.
zkrácený tvar slova „jsi“, odvozeného od hesla „být“: byls, nesens, mnohos,
anebos, dceras, tys, žes]).
Kategorie slov, přípustné jen za určitých podmínek
6. Následující kategorie
slov jsou pro hru přípustné jen za níže uvedených podmínek:
6.1 Slova „ve spojení“
6.1.1 Jednoslovná
heslová slova, u nichž je uvedena poznámka typu „jen v ustáleném spojení“,
„v ustáleném spojení“, „jen ve spojení“, „ve spojení“, „jen v pořekadle“,
„v pořekadle“, „jen v přísloví“, „v citátovém spojení“, „jen
v knižním spojení“, „jen v odborném spojení“ apod., mohou být pro hru
přípustná pouze ve tvaru, uvedeném v tomto „spojení“.
[heslo
„zoun“ - (jen
v ob. expr. spoj. jako zoun) - tvar „zoun“ je
přípustný;
heslo „čud“ (jen v ob. expr. ust. spoj. být v čudu - tvar „čudu“ je přípustný (jen ve VP)]
6.1.2 Jiné
tvary (než uvedené ve „spojení“), vytvořené ohýbáním, lze od těchto slov tvořit
pouze v případě, že lze v tomto „spojení“ současně ohýbat všechna
ohebná slova.
[alfa
a omega = počátek a konec, (bez) alfy a omegy = (bez) počátku a konce, …;
hladká
ančka = mléčná polévka, …, (s) hladkou ančkou =
(s) mléčnou polévkou, …]
6.2 Slova nepoužívaná
v heslové podobě (platí jen pro SSČ)
Slova, jichž se v heslové podobě nepoužívá (v
SSČ označena „ * “), jsou v této
heslové podobě nepřípustná [* bach]. Přípustné jsou pouze tvary, uvedené u
jednotlivých hesel v příkladech [dát si bacha - tvar „bacha“ je přípustný
(jen ve VP)].
6.3 Víceslovná
hesla
6.3.1 Jednotlivé
části víceslovného hesla (s výjimkami,
uvedenými v bodech
6.3.2 -
6.3.4) jsou pro hru nepřípustné .
[na
základě hesla „big beat“ není přípustné ani „big“, ani „beat“];
(Takováto
slova však mohou být přípustná na základě jiných hesel: [např. „beat“ na
základě samostatného přípustného hesla „beat“, „big“
jako tvar přípustného hesla „biga“ (ve VP)].)
6.3.2 Přídavná
jména, vyskytující se v NASCS v části Stručný přehled jazyků světa (NASCS,
str. 827 - 834) pouze ve víceslovném spojení (jako slova heslová), jsou pro hru
přípustná. Použít je lze samostatně ve všech rodech.
[akanské
jazyky - tvary „akanský, akanská, akanské, akanští“ jsou přípustné]
6.3.3 Přídavná
jména, vyskytující se v APČP v části Seznam antických jmen (APČP, str. 382
- 389) pouze ve víceslovném spojení (jako slova odvozená od základních hesel),
jsou pro hru přípustná. Použít je lze samostatně ve všech rodech.
[elejská
škola (heslo Elea) - tvary „elejský, elejská, elejské, elejští“ jsou přípustné]
6.3.4 Jednotlivé
části zvratných sloves [smát se] jsou pro hru přípustné. Použít je lze pouze
samostatně, a to jak sloveso [smát], tak zvratnou částici [se].
Přípustné tvary slov
7. Pro
rozhodování podle PRAMENŮ platí tato pravidla:
7.0 Tvary
slov přípustných pro hru
7.0.1 Přípustné pro hru je
automaticky každé slovo, které je alespoň v jednom Pramenu uvedeno jako
slovo heslové (není-li ovšem v tomtéž Pramenu zařazeno do nepřípustné
kategorie - viz body 5 a 6). Pro odvozená slova, uvedená
v Pramenech u základního hesla jiným typem písma (např. slova zdrobnělá), platí
stejné podmínky, jako pro slova heslová. Jiná než heslová slova jsou přípustná
pouze v případech, stanovených těmito PPS. (Cizí slova, uvedená
v Pramenech jako slova heslová, považujeme za slova do češtiny přejatá a
tudíž přípustná pro hru.)
7.0.2. Od
přípustných heslových slov lze tvořit další tvary podle platných mluvnických
zásad jazyka českého (skloňováním, stupňováním, časováním). Patřičné tvary se
ověřují podle mluvnice jazyka českého. (Jako základní se doporučuje Mluvnice češtiny 1-3, Academia, Praha
1986-1987; pro hru je hlavní 2. díl - Tvarosloví.)
7.0.3 U tvarů, správně
vytvořených podle výše uvedených zásad, se neověřuje jejich smysluplnost a
správnost z hlediska významového [např. „ženatá, vdaný, zrňme, voň“ jsou tvary přípustné].
7.0.4 Obligatorní tvary,
správně vytvořené od přípustného heslového slova, jsou přípustné i
v případě, že jsou v Pramenech označeny jako řídké (zřídka se
vyskytující).
Existují-li ovšem jiné synonymní tvary, jsou tvary
označené jako řídké (zřídka se vyskytující) přípustné pouze v tom případě,
není-li přípustný žádný z uvedených synonymních tvarů.
7.0.5 Tvary,
uvedené v seznamu „Opravy nedostatků, vyskytujících se v Pramenech“ (viz Příloha 4) ve sloupci „A“, jsou pro hru nepřípustné.
Přípustné pro hru jsou tvary, uvedené ve sloupci „B“.
7.0.6 Při splnění přípustnosti
daného heslového slova jsou u jednotlivých slovních druhů přípustné tvary
(heslové nebo vytvořené v souladu s mluvnicí), uvedené v bodech
7.1 -
7.9.
7.1 Podstatná jména
7.1.1 VP:
1.-7. pád čísla jednotného i množného;
VK: 1. pád čísla jednotného i množného.
7.2 Přídavná jména
7.2.1 VP:
1.-7. pád čísla jednotného i množného všech rodů;
VK: 1. pád čísla jednotného i množného
všech rodů.
7.2.2 1., 2. a 3. stupeň [zelený, zelenější, nejzelenější]
7.2.3 Jmenné tvary, jsou-li
uvedeny alespoň v jednom tvaru v Pramenech [(i jm. živ); (… též tvary
jmenné
šťasten, -tna, -tno,…)], a to včetně tvarů, uvedených pouze v příkladech
[buď tak laskav, jsem zvědav]. - (Predikativa
viz bod 7.6.2.)
7.2.4 Záporné tvary jsou
přípustné pouze v případě, jsou-li přímo uvedeny alespoň v jednom
rodě v Pramenech.
7.3 Zájmena
7.3.1 VP:
1.-7. pád čísla jednotného i množného všech rodů a druhů;
VK: 1. pád čísla jednotného i množného
všech rodů a druhů.
7.4 Číslovky
7.4.1 VP:
1.-7. pád čísla jednotného i množného všech rodů a druhů;
VK: 1. pád čísla jednotného i množného
všech rodů a druhů.
7.4.2 Číslovky určité všech
rodů a druhů jsou přípustné i v případě, že nejsou v Pramenech
konkrétně uvedeny (pouze však v případě, jsou-li v Pramenech uvedeny
srovnatelné přípustné tvary jiných, většinou menších, číselných hodnot).
7.5 Slovesa
Pro hru jsou přípustná slovesa nezvratná i slovesa
zvratná (přičemž tato se používají bez zvratné částice „se“ - viz též bod 6.3.3).
Pro hru jsou přípustné tyto tvary sloves:
7.5.1 Infinitiv v obou
tvarech („-t/-ti“ nebo „-ct/-ci“) [nést i nésti, říct i říci].
7.5.2 1.-3. osoba jednotného i
množného čísla přítomného i budoucího času, včetně všech zakončení hovorových a
knižních (pokud dané sloveso patří ke vzoru, u něhož jsou tato zakončení
uvedena v Pramenech nebo Mluvnici češtiny 2)
[nesu, neseš, nese,
nesem(e), nesete, nesou; ponesu, poneseš, ponese, ponesem(e), ponesete,
ponesou].
7.5.3 Příčestí činné (minulý
čas) v jednotném i množném čísle všech rodů [nesl, nesla, neslo, nesli,
nesly]. (Nepřípustné je vynechávání koncového „-l“ v mužském rodě
jednotného čísla [„fouk“ namísto přípustného „foukl“].)
7.5.4 Rozkazovací způsob [nes,
nesme, neste, pones, ponesme, poneste]
7.5.5 Příčestí trpné (výjimky z
možností zde uvedených viz mluvnice):
a) v jednotném i množném čísle všech rodů
přechodných sloves (tj. nezvratných sloves s předmětem ve 4. pádě bez
předložky) [nesen, nesena, neseno, neseni, neseny];
b) v jednotném čísle středního rodu nezvratných
sloves s předmětem v jiném než
4. pádě bez předložky [pomoženo].
7.5.6 VP: Přechodník
přítomný nedokonavých sloves [dělaje, dělajíc, dělajíce].
(Přechodník přítomný dokonavých sloves
[řka, řkouc, řkouce] je pro hru přípustný pouze v případě, je-li alespoň
v jednom tvaru uveden v Pramenech.)
7.5.7 VP: Přechodník
minulý dokonavých sloves [udělav, udělavši, udělavše].
(Přechodník minulý nedokonavých sloves
[byv, byvši, byvše] je pro hru přípustný pouze v případě, že je alespoň
v jednom tvaru uveden v Pramenech.)
7.5.8 Všechny tvary, přípustné
u slovesa bez předpony (s výjimkou tvarů, vytvořených podle
bodů 7.5.5 - 7.5.7), platí
automaticky u slovesa s předponou (pokud daný tvar není tvořen
nepravidelně). Toto pravidlo lze použít i obráceně, tedy přenést tvary uvedené
u slovesa s předponou k příslušnému slovesu bez předpony (resp.
k nesamostatnému slovesnému základu) a z něj dále k odvozeným
slovesům s jinými předponami [počešť / -češť / odčešť].
7.6 Příslovce
7.6.1 1., 2. a 3. stupeň [zeleně, zeleněji, nejzeleněji]
7.6.2 Predikativa (kategorie
stavu - v některých mluvnicích považováno za samostatný slovní druh),
uvedená v Pramenech [označování predikativ není jednotné: možno přísl. v přís. (SSČ); možno přísl. kniž. (SSJČ); … ve spoj. je patrno; … kniž. (je) slušno], včetně všech predikativ zakončených
na „-o“, uvedených pouze v příkladech [libo, nutno] (jedná se
v podstatě o jmenný tvar přídavného jména rodu středního v jednotném
čísle).
7.7 Předložky
Tvary uvedené
v Pramenech.
7.8 Spojky
Tvary uvedené
v Pramenech.
7.9 Částice
Tvary uvedené
v Pramenech.
Odvozování slov
8. Slova, neuvedená
v Pramenech, mohou být utvořena pouze odvozením od slov, přípustných podle
bodu 7. Od všech slov, vzniklých odvozením, lze dále v plné míře tvořit
všechny tvary, přípustné podle bodu 7. Přípustné jsou následující skupiny slov:
8.1 Podstatná jména
8.1.1 Složená podstatná jména [jednočlen]
vzniklá spojením nesamostatného podstatného jména [-člen] s číslovkou
určitou celou (ve tvaru pro složená
slova) [jedno-].
8.1.2 Podstatná jména významu
číselného [pětka, stovka, tisícovka, pětina, miliontina]
8.1.3 Podstatná jména slovesná
z (existujícího či fiktivního) příčestí trpného [dělání, bytí]
8.2 Přídavná jména
8.2.1 Přídavná jména
individuálně přivlastňovací, odvozená od podstatných jmen, označujících
živého či neživého jedince (osobu nebo zvíře) rodu mužského nebo ženského, tzn.
od podstatných jmen obecných [otcův, matčin, psův, liščin, nebožtíkův] nebo
zpersonifikovaných [čertův, robotův, ufonův].
8.2.2 Přídavná jména odvozená z příčestí trpného
[nesený, nesená, nesené, nesení].
8.2.3 Složená přídavná jména [jednočlenný] vzniklá spojením
nesamostatného přídavného jména [-členný] s číslovkou určitou celou (ve tvaru pro složená slova) [jedno-].
8.2.4 Přídavná jména slovesná z přechodníku přítomného nedokonavých
sloves [dělající]. (Přídavná jména slovesná z přechodníku přítomného
dokonavých sloves lze tvořit pouze v případě, že je tvar tohoto
přechodníku uveden alespoň v jednom tvaru v Pramenech [řkoucí].
8.2.5 VP: Přídavná jména slovesná
z přechodníku minulého dokonavých sloves [udělavší]. (Přídavná jména
slovesná z přechodníku minulého nedokonavých sloves lze tvořit pouze
v případě, že je tvar tohoto přechodníku uveden alespoň v jednom
tvaru v Pramenech [byvší]).
8.3 Zájmena
VP: Stažené
tvary, vytvořené spojením zkráceného tvaru 4. pádu zájmena s předložkou [o
co = oč, na něho = naň].
8.4 Slovesa
Slovesa vzniklá
přidáním jedné z předpon uvedených u daného hesla (přičemž se za přípustné
heslo v tomto případě považuje i nesamosatný slovesný základ), není-li
ovšem takto vytvořené sloveso označeno v samostatném hesle téhož Pramenu
jako slovo nepřípustné - viz body 5 a 6). (Od takto vzniklých sloves lze tvořit
všechny tvary jako od sloves, majících samostatné heslo - viz bod 7.5.)
8.5 Příslovce
Příslovce významu
číselného [poprvé, posté, podvaadvacáté, zaprvé, zasté]
8.6 Předložky
VP:
Stažené tvary, vytvořené spojením předložky a zkráceného tvaru zájmena - viz bod 8.3.
8.7 Předpona „ne-„
Ke všem přípustným tvarům sloves (viz bod 7.5) a tvarům od nich
odvozených (viz body 8.1.3, 8.2.3, 8.2.4 a 8.4)
je možno vytvořit záporný tvar přidáním předpony „ne-“ (pokud není tento
záporný tvar tvořen nepravidelně [je - není]).
= = = = =
• • • Červeně
psaný text platí pouze pro VARIANTU PLUS.
• • • Modře
psaný text platí pouze pro VARIANTU KLASIK.
• • • Černě
psaný text platí pro VARIANTU PLUS i VARIANTU KLASIK.
[ ] V hranatých závorkách jsou uváděny
příklady
Příloha 1 |
|
||||||||||||||||||||
3.2 Prameny
ČAS |
|
||||||||||||||||||||
|
|
|
|
||||||||||||||||||
3.2.1 |
3.2.2 |
3.2.3 |
|
||||||||||||||||||
Seznam všech přípustných názvů písmen české abecedy |
Seznam všech přípustných názvů písmen řecké abecedy |
Seznam všech přípustných názvů snížených a zvýšených tónů |
|
||||||||||||||||||
bé cé čé dé ďé ef el em en eň er |
eř es eš gé há ch chá ije iks jé ká |
kvé pé té ťé vé ypsilon ypsilony zet žet |
alfa beta delta dzéta epsilon epsílon éta fí gama chí jota |
joty kappa ksí lambda mí ný omega omikron omikrony pí psí |
ró sigma tau théta théty ypsilon ypsilony zéta |
ais aisis as asas ces ceses cis cisis des deses dis |
disis eis eisis es eses fes feses fis fisis ges geses |
gis gisis hes heses his hisis |
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
3.2.4 |
|
||||||||||||||||||||
Seznam všech 2-9písmenných slov, v nichž se vyskytují písmena
s diakritickými znaménky, která nelze na počítači (Cz) ve slovníku Novex
zapsat buď vůbec, anebo pouze s pomocí klávesy Alt |
|
||||||||||||||||||||
Åkerit åkerite + åkeritech + åkeritem + åkeritová åkeritové åkeritoví åkeritový åkeritu + åkeritů + åkeritům + åkerity åkermanit aperçu aperçum + bergère bergèrech + bergèrem + bergèru + bergèrů + bergèrům + bergèry bokmål bokmåle + bokmålech + bokmålem + bokmålu + bokmålů + bokmålům + bokmåly |
bruyère bruyèrech + bruyèrem + bruyèru + bruyèrů + bruyèrům + bruyèry crêperie crêperii + crêperií + crêperiím + curaçaa curaçaech + curaçaem + curaçaí + curaçao curaçaová curaçaové curaçaoví curaçaový curaçau + curaçaům + curaçay + funèbre château judeţ judeţe + judeţech
+ judeţem
+ judeţu
+ |
judeţů + judeţům + judeţy nîmeská nîmeské nîmeského + nîmeském + nîmeskému + nîmeskou + nîmeský nîmeských + nîmeským + nîmeskýma + nîmeskými + nîmeští padrăo pengő pieç + pieça pieçách + pieçám + pieçami + pieçe + pieço + pieçou + pieçu + pieçy rhônská rhônské rhônského
+ |
rhônském + rhônskému + rhônskou + rhônský rhônských + rhônským + rhônskýma + rhônskými + rhônští riksmål riksmåle + riksmålem + riksmålu + riksmålů + riksmålům + riksmåly sèvreská sèvreské sèvreském + sèvreskou + sèvreský sèvreským + sèvreští trèfle trèflech + trèflem + trèflu + trèflů + trèflům + trèfly |
|
|||||||||||||||||
Podtržená slova nelze ve slovníku Novex
zapsat vůbec, nepodtržená zapsat lze, ale pouze s pomocí klávesy Alt. Slova označená „ + “ jsou přípustná pouze ve VP. |
|
||||||||||||||||||||
|
Příloha 2 |
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
|
4. Posuzování přípustnosti
slov |
||||||||||||||||||||
|
|
4.1 VARIANTA PLUS |
4.2 VARIANTA KLASIK |
||||||||||||||||||
|
délka |
|
|||||||||||||||||||
|
slova |
K rozhodování je možno použít: |
|||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||
|
2-5 |
NOVEX PLUS |
BLEX+3 n. BLEX+7 |
NOVEX KLASIK |
BLEX n. BLEX+3 |
||||||||||||||||
|
6-9 |
PRAMENY |
PRAMENY |
||||||||||||||||||
|
10-15 |
PRAMENY §) |
PRAMENY §) |
||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||
|
§) viz bod 4.3 (Poznámka ke slovníkům
NOVEX PLUS a NOVEX
KLASIK) |
||||||||||||||||||||
Příloha 3 |
|||||||||||
Tabulka zkratek, užívaných
pro NEPŘÍPUSTNÉ KATEGORIE slov v jednotlivých Pramenech |
|||||||||||
PRAMENY: |
SSJČ |
SSČ |
APČP |
ŠPČP |
NASCS |
CVSN |
NSČ |
||||
|
|||||||||||
5.1.1 Zastaralá |
† |
zast. |
- - - 1) |
zast. |
zast. |
- - - 1) |
- - - |
- - - |
|||
5.1.2 Řídká |
* |
zř. |
- - - |
- - - |
- - - |
- - - |
zř. |
- - - |
|||
5.1.3 Nářeční |
nář. |
nář. |
- - - |
- - - |
nář. |
- - - |
- - - |
||||
5.1.4 Argotická |
arg. |
arg. |
- - - |
- - - |
arg. |
arg. |
- - - |
||||
5.1.5 Vulgární |
vulg. |
- - - |
- - - |
- - - |
vulg. |
vulg. |
- - - |
||||
5.1.6 Nesprávná |
nespr. |
nespr. |
- - - |
- - - |
nespr. |
nespr. |
- - - |
||||
5.1.7 Nevhodná |
nevh. |
nevh. |
- - - |
- - - |
nevh. |
nevh. |
- - - |
||||
|
|||||||||||
5.2.1 Citoslovce |
citosl. |
citosl. |
citosl. |
citosl. |
citosl. |
citosl. |
- - - |
||||
5.2.2 Značky |
zn. |
zn. |
zn. |
zn. |
zn. |
zn. |
zn. |
||||
5.2.3 Zkratky 2) |
zkr. |
- - - |
zkr. |
zkr. |
zkr. |
- - - |
zkr. |
||||
5.2.4 Dříve psáno |
dř.ps. |
- - - |
- - - |
- - - |
- - - |
dř. ps. |
- - - |
||||
6.2. Heslová podoba |
- - - |
* |
- - - |
- - - |
- - - |
- - - |
- - - |
||||
se nepoužívá |
|
|
|
|
|
|
|
||||
|
|
|
|
|
|
|
|
||||
1) Ve SSČ a NASCS neznamená zkratka „zast.“
nepřípustnou kategorii, neboť nepředstavuje slova zastaralá, ale pouze slova
zastarávající. |
|||||||||||
2) Pokud zkratka „zkr.“ neoznačuje „zkratku“,
ale „zkratkové slovo“, nejedná se o nepřípustnou kategorii. [dik, -a m (1. mn. -ové) zkr. hovor. ] |
|||||||||||
|
|||||||||||
|
|||||||||||
|
|||||||||||
Příloha 4 |
|
||||||||||
|
|
||||||||||
OPRAVY NEDOSTATKŮ, VYSKYTUJÍCÍCH SE V PRAMENECH |
|
||||||||||
|
|
|
|
||||||||
A |
B |
|
|
||||||||
JE UVEDENO: |
OPRAVTE NA: |
Pramen |
|
||||||||
|
|
|
|
||||||||
ainalid, -u m |
ainalit, -u m |
NASCS |
|
||||||||
alt, -u m <it> hud. 1. … 2. … 3. altistka n. altista; |
alt, -u m <it> hud. 1. … 2. …; alt, -a m <it> hud.
altistka n. altista; |
NASCS |
|
||||||||
antiportikus [-ty-ty-], -ka m |
antiportikus [-ty-ty-], -ku m |
NASCS |
|
||||||||
aperativ, -u m |
aperitiv, -u m |
SSJČ |
|
||||||||
ateletist, -u m …; ateletistový příd. |
atelestit, -u m …; atelestitový příd. |
NASCS |
|
||||||||
bahna, -y ž. hanl. …, … nář. |
bahna, -y ž. hanl. nář. |
SSJČ |
|
||||||||
bas, -u m <it> hud. 1. … 2. … 3. … 4. basista; |
bas, -u m <it> hud. 1. … 2. … 3. …; bas, -a m <it> hud.
basista; |
NASCS |
|
||||||||
bingo, -a m. |
bingo, -a s. |
SN 1 |
|
||||||||
boa … 2. s. (7. mn. boy) ,… |
boa … 2. s. neskl. (7. mn. boy) ,… |
SSJČ |
|
||||||||
bratrstvo, -a m. |
bratrstvo, -a s. |
SN 1 |
|
||||||||
brojler, -u m |
brojler, -a m |
SSJČ |
|
||||||||
cachucha [kačuča], -chi [-či] ž. |
cachucha [kačuča], -chy [-či] ž. |
NASCS |
|
||||||||
cantica [kantyka], -ic s. <l> mn. |
cantica [kantyka], -ic [-yk], -ik s. mn.<l> |
NASCS |
|
||||||||
ceratit [-ty-], -u m |
ceratit [-ty-], -a m |
NASCS |
|
||||||||
diatroma, -y ž |
diatrema, diatréma -y ž |
NASCS |
|
||||||||
dírkonožec, -žce m. |
dírkonošec, -šce m. |
SSJČ |
|
||||||||
discantus [dysk-], -ta m |
discantus [dysk-], -tu m |
NASCS |
|
||||||||
dozvonit ned. |
dozvonit dok. |
SSJČ |
|
||||||||
fenatren, -u m |
fenantren, -u m |
NASCS |
|
||||||||
fundul, -u m |
fundul, -a m |
NASCS |
|
||||||||
fytofág, -u m |
fytofág, -a m |
NASCS |
|
||||||||
galikán, -u m |
galikán, -a m |
NASCS |
|
||||||||
gospel, gospelsong,
-u m (6. mn. -zích) |
gospel, -u (6. mn. -ech), gospelsong, -u
(6.
mn. -zích) m |
CVSN |
|
||||||||
graecum [grék-], -ka s. |
graecum [grék-], -ca [-ka], -ka s. |
NASCS |
|
||||||||
himation [-ty-], -tia m. |
himation [-ty-], -tia s. |
NASCS |
|
||||||||
hospoda, -y ž. ob. expr. hostinský |
hospoda, -y m. ob. expr. hostinský |
SSJČ |
|
||||||||
chedív [-dý-], -u m |
chedív [-dý-], -a m |
NASCS |
|
||||||||
chico [čiko], -a m |
chico [čiko], -ca [-ka], -ka m |
NASCS |
|
||||||||
chrousnatka, -y ž. |
chroustnatka, -y ž. |
SSJČ |
|
||||||||
impromtu, … neskl. s. |
impromptu, … neskl. s. |
SSJČ |
|
||||||||
inch [inč], -u m |
inch [inč], -e m |
NASCS |
|
||||||||
išán, -u m |
išán, -a m |
NASCS |
|
||||||||
jang ↓ jin |
jang, -u m ↓ jin
|
NASCS |
|
||||||||
její … 2. jejího, jejímu atd. |
její … 2. jejího, 3. jejímu atd. |
ŠPČP |
|
||||||||
jin <čín> |
jin, -u m <čín> |
NASCS |
|
||||||||
junkers, -e m |
junkers, -u m |
SSJČ |
|
||||||||
kádí [-dý], -ho m. (mn. … 7. -ii) |
kádí [-dý], -ho
m. (mn. … 7. -mi) |
SSJČ |
|
||||||||
kangoorobic […] -u m |
kangoorobic […] -cu [-ku], -ku m |
SN 2 |
|
||||||||
klíčkarta -y m |
klíčkarta -y ž |
SN 1 |
|
||||||||
klubák, -u m |
klubák, -a m |
SSJČ |
|
||||||||
koala, -y ž. |
koala, -y m. |
SSJČ |
|
||||||||
kolon, colon [ko-], -a s |
kolon, colon [ko-], -la s |
NASCS |
|
||||||||
kólon, -la m. |
kólon, kóla s. |
SSJČ |
|
||||||||
kolotitr [-ty-], -u m |
kolititr [-ty-], -u m |
NASCS |
|
||||||||
krcek, -cku m |
krcek, -cka m |
SSJČ |
|
||||||||
kroťoučký, … - přísl. krouťoučce, … |
kroťoučký, … - přísl. kroťoučce, … |
SSJČ |
|
||||||||
kyberpunk [-pank] … -a m. … … se v
mn. č. užívá
tvaru… |
kyberpunk [-pank] … -a m. … … se někdy v mn.
č. užívá tvaru… |
SN 2 |
|
||||||||
kyriamina, -in ž. pomn. |
kyriamina, -in s. pomn. |
SSJČ |
|
||||||||
laminát, -e m |
laminát, -u m |
SSČ |
|
||||||||
lipofluscin, -u m |
lipofuscin, -u m |
NASCS |
|
||||||||
logaedy [-ae-],
-ed m. mn. |
logaedy [-ae-],
-ed ž.
mn. |
NASCS |
|
||||||||
mac [mek], mek II -u, -a m. |
mac [mek] -cu [-ku], -ku, -ca [-ka], -ka, mek II -u, -a m. |
SN 2 |
|
||||||||
maciz, -u, m. … macisový příd. |
maciz, -u, m. … macizový příd. |
NASCS |
|
||||||||
mág, -a, řidč. magus, -ga
m |
mág, -a, řidč. mágus, -ga m |
NASCS |
|
||||||||
marhaník, -a m |
marhaník, -u m |
NASCS |
|
||||||||
mechtle v. techtle |
mechtle, -ů m. n. -í ž. pomn. v. techtle |
SSJČ |
|
||||||||
mentee [-tý] neskl. m. i ž. |
mentee [-tý] neskl. m. i ž. i –ho m. KÁDÍ |
SN 2 |
|
||||||||
mikado, -a m <jap> 1. titul jap. císařů 2. jap. hra … |
mikado, <jap> 1. -a m titul jap. císařů 2. -a s jap. hra … |
NASCS |
|
||||||||
minizoo [-ny-] neskl. ž. i s. |
minizoo [-ny-] neskl. ž. i s. i -oa s. |
SN 2 |
|
||||||||
minouti … - minouti se ned. |
minouti … - minouti se dok. |
SSJČ |
|
||||||||
mirabilia [-rá], -ií ž mn. |
mirabilia [-rá], -ií s mn. |
NASCS |
|
||||||||
morden, -u m |
mordent, -u m |
NASCS |
|
||||||||
načouditi, ob. načudit dok. (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, podst. -dění, -zení) |
načouditi (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, podst. -dění, -zení), ob. načudit dok. |
SSJČ |
|
||||||||
notábl, -u m |
notábl, -a m |
NASCS |
|
||||||||
nuncialita, -y ž. |
nupcialita, -y ž. |
NASCS |
|
||||||||
očouditi, ob. očmoudit, očudit dok. (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen) |
očouditi (3. mn. -í, rozk. –čuď, -čoudi, trp. -děn,
-zen)…), ob. očmoudit, očudit dok. |
SSJČ |
|
||||||||
ovesniště, … nář. (ovesnisko, -a, …) |
ovesniště, … (nář. ovesnisko, -a, …) |
SSJČ |
|
||||||||
pachuť, -ti ž |
pachuť, -ti/-tě ž |
SSČ |
|
||||||||
pedel, -u m |
pedel, -a m |
NASCS |
|
||||||||
pídit se ned. (rozk. píď,
pídi) |
pídit se ned. (rozk. piď, pídi) |
SSČ |
|
||||||||
pintadera, -y ž (mn. pintaderas… |
pintadera, -y ž (mn. též pintaderas… |
NASCS |
|
||||||||
pirimidin [-dy- i -dý-], -u m |
pyrimidin [-dy- i -dý-], -u m |
NASCS |
|
||||||||
pithos [-to-], -u m (mn. pithoi… |
pithos [-to-], -u m (mn. též pithoi… |
NASCS |
|
||||||||
plíce, plic ž. pomn. (3. plicím, plícím) (řidč.
j. plíce, -e ž.) hlavní… |
plíce, plic ž. pomn. (3. plicím, plícím) (řidč. j. plíce, -e ž., 2. mn. plic) hlavní… |
SSJČ |
|
||||||||
pohatiti dok. (… , podst. -tění) |
pohatiti dok. (… , podst. -ceni, -tění) |
SSJČ |
|
||||||||
polartec [-tek] -u m |
polartec [-tek] -cu [-ku], -ku m |
SN 2 |
|
||||||||
potamon, -u m |
potamon, -a m |
NASCS |
|
||||||||
prahnouti (…) dok. |
prahnouti (…) ned. |
SSJČ |
|
||||||||
prach, -u m … 7. pomn. prachy ob. … |
prach, -u m … 7. pomn. prachy (6. mn. -ách) ob.…PLECHY |
SSJČ |
|
||||||||
prákrty střed. období… |
prákrty, -ů m mn. střed. období… |
NASCS |
|
||||||||
prelegát, -a m. |
prelegát, -u m. |
SSJČ |
|
||||||||
promoakce –e ž. … promo |
promoakce -e ž. … promo -a s. |
SN 2 |
|
||||||||
|
|
|
|
||||||||
|
|
|
|
||||||||
přičouditi, ob. přičmoudit dok. (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen) |
přičouditi (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen), ob. přičmoudit dok. |
SSJČ |
|
||||||||
příměs m. |
příměs ž. |
APČP |
|
||||||||
publikum II (ps. též publicum), -ka s. |
publikum II, -ka (ps. též publicum, -ca/-ka), s. |
SSJČ |
|
||||||||
pulard [-lár], -u m |
pulard [-lár], -a m |
NASCS |
|
||||||||
ražniči, -čů m. mn. n. neskl. s. |
ražniči neskl. s, mn. ražniče neskl. s. n. ražniče, -čů m. |
SSJČ |
|
||||||||
ready [re-] … /bez označení slovního druhu/ |
ready [re-] …citosl. |
APČP |
|
||||||||
reketýr -u m. |
reketýr -a m. |
SN 1 |
|
||||||||
ret, rtu, řidč. a kniž. retu m. (7. mn. rty, zast. bás.. rtoma) |
ret, rtu (7. mn. rty, zast. bás.. rtoma), řidč. a kniž. retu m. |
SSJČ |
|
||||||||
rosikum, -ka (ps. též rossicum, -ca) s. |
rosikum, -ka (ps. též rossicum [-kum], -ca [-ka], -ka) s. |
SSJČ |
|
||||||||
rožniti dok. |
rožniti ned. |
SSJČ |
|
||||||||
santería, santeria -rie ž. |
santería -ríe ž., santeria -rie ž. |
SN 2 |
|
||||||||
satrapa, -y ž |
satrapa, -y m |
NASCS |
|
||||||||
saunér, -a m. … saunař |
saunér, -a m. … saunař, 2.p. -e m. |
SN 1 |
|
||||||||
simex, -u m …; simexový příd. |
simax, -u m …; simaxový příd. |
NASCS |
|
||||||||
sket, scat [sket], -e m |
sket, scat [sket], -u m |
NASCS |
|
||||||||
slavikum [-lá-], -ka (ps. též slavicum, -ca) s. |
slavikum [-lá-], -ka (ps. též slavicum [-lá-kum], -ca [-ka], -ka) s. |
SSJČ |
|
||||||||
slivoň m. |
slivoň ž. |
APČP |
|
||||||||
sobol, -a m (z rus.) 1.
(1. mn. -i,
-ové) sibiřská… 2. řidč. ob. kožišina… |
sobol, -a m (z rus.) 1.
živ. (1. mn. -i, -ové) sibiřská… 2. než. (1. mn. -y) řidč. ob. kožišina… |
SSJČ |
|
||||||||
specimen, -mina s, řidč. -u m |
specimen, -mina s, řidč. -menu m |
NASCS |
|
||||||||
stapl, -u m …; steplový příd. |
stapl, -u m …; staplový příd. |
NASCS |
|
||||||||
star I, -u m., neskl. ž … osobnost star II, -u m. … plachetní loď |
star I, neskl. ž …
osobnost star II, -u m. … plachetní
loď |
SSJČ |
|
||||||||
steeloskon, -u m |
steeloskop, -u m |
NASCS |
|
||||||||
suburia, -ií ž mn. |
suburia, -ií s mn. |
NASCS |
|
||||||||
šprot, -u m. |
šprot, -a m. |
SSJČ |
|
||||||||
štváti …• předp. do-, na-, … |
štváti …• předp. (-štvati) do-, na-, … |
SSJČ |
|
||||||||
tamagoči -ho i neskl. s. i m. |
tamagoči neskl. s. i m. i -ho m. |
SN 2 |
|
||||||||
termion [-ón] (dř. ps. the-), termiont [-on-]. -u m. |
termion [-ón] (dř. ps. the-), termiont [-on-]. -tu m. |
SSJČ |
|
||||||||
tesla I, -y (2. mn. -sel) ž. i m. |
tesla I, -y ž. (2. mn. -sel) i
m. (2. mn. -slů) |
SSJČ |
|
||||||||
títi, tnouti … předp. na-, od-, pod(e), pro-, pře-, při-, roz-, s-, u-, v-, vy-, za |
títi, tnouti … předp. na-, pro-, pře-, při-, u-, vy-, za; (-títi, -etnouti) od-, pod, roz-,
s-, v- |
SSJČ |
|
||||||||
toast [toust], toust, -u m …; toastový příd. |
toast [toust], toust, -u m …; toastový, toustový příd. |
NASCS |
|
||||||||
trichromizmus, trichromismus
-u m |
trichroizmus, trichroismus -u
m |
NASCS |
|
||||||||
troky, trok ž. n. troků m. pomn. |
troky, trok ž. n. troků m. pomn. (6. mn. -ách) |
SSJČ |
|
||||||||
trot, trotl, -u m |
trot, trott, -u m |
NASCS |
|
||||||||
třeň ž. |
třeň m.
|
APČP |
|
||||||||
ťululum neskl., zř. -la s., řidč. m., ž. |
ťululum neskl. s. (zř. -la), řidč. m., ž. |
SSJČ |
|
||||||||
ušeň, -ně ž |
ušeň, ušně ž |
SSJČ |
|
||||||||
ušňěrovati |
ušněrovati |
SSJČ |
|
||||||||
úzus, úsus # str. 11, PP bod 1 # |
úzus, usus |
NASCS |
|
||||||||
vamlum, -u m …; vamlumový příd. |
vampum, -u m …; vampumový příd. |
NASCS |
|
||||||||
vari, -ho m. (… 6. -iech, -iich, -ich, |
vari, -ho m. (… 6. -ech, -ích, -ch, |
SSJČ |
|
||||||||
veliger, -u m |
veliger, -a m |
NASCS |
|
||||||||
vončo zájm. ob. expr. ono |
vončo zájm. ob. expr. (neskl.) ono |
CVSN |
|
||||||||
vyblafat ned. …; - vyblafat se ned. … |
vyblafat dok. …; - vyblafat se dok. … |
SSJČ |
|
||||||||
vyčouditi, ob. vyčmoudit dok. (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen) |
vyčouditi (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen), ob. vyčmoudit dok. |
SSJČ |
|
||||||||
vyčudit dok. (…, rozk. -čuď, -čoudi, trp. …) |
vyčudit dok. (…, rozk. -čuď, trp. …) |
SSJČ |
|
||||||||
výměnek (6. mn. -ncích) (poněk. zast. ob. výminek, vejměnek, vejminek Hál., vejmínek Včel., vejminěk Jah., nář. vejmenek Nov.), -nku, -ňku m. |
výměnek, -nku (6. mn. -ncích) (poněk. zast. ob. výminek, vejměnek, vejminek Hál., vejmínek Včel., -nku, vejminěk Jah., -ňku, nář. vejmenek Nov., -nku), m. |
SSJČ |
|
||||||||
yuppie [japí] neskl. m., č. mn. yuppies |
yuppie [japí] neskl. i -ieho m., č. mn. též yuppies |
SN 1 |
|
||||||||
začouditi, ob. začmoudit,
začmudit, začudit (Č. lid) dok. (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen) |
začouditi, (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen), ob. začmoudit, začmudit, začudit (Č. lid) dok. |
SSJČ |
|
||||||||
zahora, -y ž. |
záhora, -y ž. |
SSJČ |
|
||||||||
záplata -y ž. … patch |
záplata -y ž. … patch -e m. |
SN 2 |
|
||||||||
zasít, rozk. zasij |
zasít, rozk. zasej |
APČP |
|
||||||||
zebroid, -u m. |
zebroid, -a m. |
NASCS |
|
||||||||
zemříti ned. |
zemříti dok. |
SSJČ |
|
||||||||
zhatiti dok. (… , podst. -tění) |
zhatiti dok. (… , podst. -ceni, -tění) |
SSJČ |
|
||||||||