Pravidla přípustnosti slov ČAS

(verze 2008/1 platná od 1. 1. 2008)

 

Základní ustanovení

 

1.         Tato Pravidla přípustnosti slov (dále jen PPS) jsou závazná pro veškeré soutěže, pořádané pod hlavičkou České asociace SCRABBLE® (dále jen ČAS). PPS jsou zpracována pro dvě konkrétně definované varianty hry, a to „VARIANTU PLUS“  (dále jen VP) a „VARIANTU KLASIK“ (dále jen VK). Není-li uvedeno jinak, platí níže uvedená ustanovení pro obě varianty.

Slovníky ČAS

 

2.         Slovníky ČAS jsou jednotlivé konkrétní množiny slov, vytvořené (speciálně pro rozhodování o přípustnosti slov ve scrabblu) v souladu s PPS (body  3  a  5 - 8) a definované konkrétním tištěným dílem nebo elektronickou verzí (včetně případných oprav k těmto dílům či verzím).  Část 2.0 je k dispozici v elektronické podobě ve formě vyhledávacího programu, části 2.1 - 2.2 jsou k dispozici kompletně v tištěné podobě. Podle jednotlivých Slovníků ČAS se rozhoduje v případech, stanovených konkrétně v bodě 4. Slovníky ČAS jsou tato díla:

 

2.0       Jiří Novotný - Petr Vetešník: NOVEX (Elektronický slovník) (dále jen NOVEX) - zahrnuje (ve formě souhrnného vyhledávacího programu) v elektronické podobě kompletně všechna (pro hru přípustná) 2-9písmenná slova1), obsažená v částech 2.1 - 2.3 (tj. BLEX1, BLEX+3 a BLEX+7). NOVEX je zpracován ve dvou verzích: NOVEX PLUS (pro VP) a NOVEX KLASIK (pro VK).

2.1       Jiří Novotný: BLEX 2001 - Seznam dvou až pětipísmenných slov přípustných pro hru scrabble (modrá obálka): s výjimkou slov označených „ : “  (dále jen BLEX1)

2.2       Jiří Novotný: BLEX PLUS 2003 - Slovník dvou až pětipísmenných tvarů slov přípustných pro hru scrabble (2. rozšířené vydání - červená obálka) (dále jen BLEX+3):

                        pro  VP: kompletně

            pro  VK: s výjimkou slov označených „ +, », « “

2.3      Jiří Novotný: BLEX PLUS 2007 - Slovník dvou až pětipísmenných tvarů slov přípustných pro hru scrabble (3. rozšířené vydání - zelená obálka) (dále jen BLEX+7)

 

- - - - -

 

1)         - výjimkou jsou slova, v nichž se vyskytují písmena s diakritickými znaménky, která nelze do elektronického slovníku vůbec zapsat. Seznam těchto slov, doplněný o slova, která lze zapsat výhradně pomocí klávesy Alt, je uveden v Příloze 1 těchto PPS  (viz též 3.2.4).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Prameny

 

3.         Podle Pramenů se rozhoduje v případech, stanovených konkrétně v bodě 4. Prameny jsou tato díla:

 

3.1       Prameny normativní:

 

3.1.1    Slovník spisovného jazyka českého I-VIII (včetně Doplňků a oprav uvedených v VIII. díle). 2. vydání, Academia, Praha 1989 (dále jen SSJČ).

3.1.2    Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 3. vydání, Academia, Praha 2004 nebo

4. vydání (s podtitulem Studentské vydání), Academia, Praha 2005 (dále jen SSČ).

3.1.3    Pravidla českého pravopisu - akademická. Academia, Praha 1993 (dále jen APČP).

3.1.4    Pravidla českého pravopisu. Školní vydání včetně Dodatku. 2. rozšířené vydání, Fortuna, Praha 1999 (dále jen ŠPČP).

3.1.5    Nový akademický slovník cizích slov. Academia, Praha 2005 (dále jen  NASCS).

3.1.6    Sochová, Poštolková: Co v slovnících nenajdete. Portál, Praha 1994  (dále jen CVSN).

3.1.7    Martincová: Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1-2. Academia, Praha 1998 - 2004

(dále jen SN 1, SN 2).

3.1.8    Polívková: Naše místní jména a jak jich užívat (část VII: Abecední seznam místních jmen, str. 52–201), Euromedia Group, Praha 2007, 2. upravené a rozšířené vydání

 

3.2       Prameny ČAS: (viz  též  Příloha 1)

 

3.2.1    Seznam všech přípustných názvů písmen české abecedy. ČAS, 1999.

3.2.2    Seznam všech přípustných názvů písmen řecké abecedy. ČAS, 2000.

3.2.3    Seznam všech přípustných názvů zvýšených a snížených tónů. ČAS, 2000.

3.2.4    Seznam všech 2-9písmenných slov, v nichž se vyskytují písmena s diakritickými znaménky, která nelze na počítači (Cz) ve slovníku Novex zapsat buď vůbec, anebo pouze s pomocí klávesy Alt. ČAS, 2005.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Posuzování přípustnosti slov

 

.4.        Přípustnost slov je posuzována pouze v případě vznesení námitky proti přípustnosti konkrétního zahraného slova. Tuto přípustnost posuzují slovníkoví rozhodčí (přičemž funkci slovníkového rozhodčího může zastávat též hlavní rozhodčí) podle Slovníků ČAS (viz

bod 2): Rozhodnutí rozhodčím jednou učiněné je v rámci hry konečné a nemůže být měněno. Elektronické i tištěné verze jsou pro posuzování přípustnosti slov rovnocenné. Slova, jejichž přípustnost nelze (např. z důvodu jejich délky nebo z důvodu, uvedeného v poznámce u bodu 2.0) posoudit podle Slovníků ČAS, je vždy nutno posuzovat podle Pramenů (viz bod 3). Přípustnost slov se posuzuje na základě délky slova (tj. počtu písmen daného slova, přičemž je písmeno „ch“ považováno za dvě písmena) následujícím způsobem (viz  též  Příloha 2):

 

4.1       platí pouze pro VP:

 

            a) při rozhodování se posuzují

 

4.1.1    2–9písmenná slova podle slovníku NOVEX PLUS (s výjimkou, uvedenou u bodu 2.0)

(2–5písmenná slova lze posuzovat též podle slovníku BLEX+3 nebo BLEX+7).

4.1.2    10–15písmenná slova podle PRAMENŮ.

V některých případech (viz bod 4.3) je však možno i tato slova posuzovat podle slovníku NOVEX PLUS.

 

4.2       platí pouze pro VK:

 

            a) při rozhodování se posuzují

 

4.2.1    2–9písmenná slova podle slovníku NOVEX KLASIK (s výjimkou, uvedenou u bodu 2.0)

(2–5písmenná slova lze posuzovat též podle slovníku BLEX1 nebo BLEX+3).

4.2.2                10–15písmenná slova podle PRAMENŮ.

V některých případech (viz bod  4.3) je však možno i tato slova posuzovat podle slovníku NOVEX KLASIK.

 

4.3       Poznámka ke slovníkům NOVEX PLUS a NOVEX KLASIK

 

Pro posuzování přípustnosti slov jsou slovníky NOVEX PLUS a NOVEX KLASIK plně použitelné pouze v rozsahu, stanoveném v bodech 4.1.1 a 4.2.1. Při systémech rozhodování, stanovených Soutěžním řádem v bodech 9.4.1 – 9.4.3, lze však v mnoha případech tyto slovníky použít i při posuzování tvarů v nich přímo neuvedených, tj. tvarů delších než 9písmenných. Tvary zde přímo neuvedené je možno v některých případech posuzovat na základě přípustnosti tvarů zde uvedených (např. 1. pádu či infinitivu). Nedokáže–li však  slovníkový rozhodčí takovýto tvar tímto způsobem bezpečně posoudit, je povinen ho posoudit podle PRAMENŮ.

[10písmenné slovo „maturantův“ je možno ověřit na základě přípustnosti slova „maturant“]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nepřípustné kategorie slov

 

5.         Následující kategorie slov jsou pro hru nepřípustné (viz  též  Příloha 3):

 

5.1       Slova specificky označená - hledisko stylistické

           

Je-li u výrazu uvedeno více stylistických kategorií, je třeba rozlišovat, zda jsou tyto kategorie uváděny výčtem bez použití mluvnických spojek („a“, „i“, „nebo“, „ , “ („čárka“) ), nebo s jejich použitím. Pokud je spojka použita, jde o různé významy a je-li aspoň jeden z nich přípustný, je i slovo přípustné [zast. a  kniž.]. Naproti tomu uvedení více kategorií v řadě bez použití spojky označuje jediný význam a je-li aspoň jedna z těcho kategorií nepřípustná, je i slovo nepřípustné [zast. kniž.].

 

5.1.1    Slova zastaralá. [mluno]

5.1.2    Slova řídká (zřídka používaná). [kárce]

5.1.3    Slova nářeční. [mrskut]

5.1.4    Slova vulgární. [hajzl]

5.1.5    Slova argotická. [čík]

5.1.6    Slova nesprávná (nesprávně utvořená). [jeřábista, lyžiny]

5.1.7    Slova nevhodná (nevhodně utvořená). [peleton (NASCS)]

 

5.2       Slova specificky označená - hledisko nestylistické (např. pravopis, slovní druhy, značky)

 

5.2.1    Citoslovce [prr, tú, hó]

5.2.2    Zkratky [aj., apod., atd., např.]

5.2.3    Značky [km, hl]

5.2.4    Slova psaná starým pravopisem (označená „dříve psáno“, „původně psáno“)

5.2.5    Slova „ve spojení“  viz  bod  6.1.

5.2.6    Slova, jichž se v heslové podobě nepoužívá (jen  SSČ)  viz  bod  6.2.

 

5.3       Slova specificky neoznačená

 

5.3.1    Jednopísmenné výrazy [k]

5.3.2    Slova obsahující velké písmeno [Afrika, Josef, eBanka]

5.3.3    Výrazy, obsahující jiné znaky než písmena [chceš-li]

5.3.4    Odkazy, neuvedené v cílovém hesle [ix  viz  x]

5.3.5    Víceslovná hesla  viz  bod  6.3.

5.3.6                Nesamostatná slova a slova, vytvořená spojením těchto nesamostatných slov s jinými slovy (pokud nejsou takováto slova přípustná na základě jiných hesel), není-li v konkrétních případech  (viz  body  8.3  a  8.4)  stanoveno jinak.

            (Nesamostatná slova jsou slova doplněná spojovníkem. Jedná se jednak o slova heslová, uvedená v Pramenech [pro-, prů-, vz-, vze-, iso-, izo-, mikro-, ezo-; -fág, -fagie, -fil,

-filie, -fob -fobie, -ositi, -uhliti, -ť, -tě, -ž, -že], jednak o zkrácené (nesamostatné) tvary odvozených slov [např. „-s“, tj. zkrácený tvar slova „jsi“, odvozeného od hesla „být“: byls, nesens, mnohos, anebos, dceras, tys, žes]).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kategorie slov, přípustné jen za určitých podmínek

 

6.         Následující kategorie slov jsou pro hru přípustné jen za níže uvedených podmínek:

 

6.1       Slova „ve spojení“

 

6.1.1    Jednoslovná heslová slova, u nichž je uvedena poznámka typu „jen v ustáleném spojení“, „v ustáleném spojení“, „jen ve spojení“, „ve spojení“, „jen v pořekadle“, „v pořekadle“, „jen v přísloví“, „v citátovém spojení“, „jen v knižním spojení“, „jen v odborném spojení“ apod., mohou být pro hru přípustná pouze ve tvaru, uvedeném v tomto „spojení“.

            [heslo „zoun“ - (jen v ob. expr. spoj.  jako zoun) - tvar „zoun“ je přípustný;

            heslo „čud“ (jen v ob. expr. ust. spoj.  být v čudu - tvar „čudu“ je přípustný (jen ve VP)]

6.1.2    Jiné tvary (než uvedené ve „spojení“), vytvořené ohýbáním, lze od těchto slov tvořit pouze v případě, že lze v tomto „spojení“ současně ohýbat všechna ohebná slova.

            [alfa a omega = počátek a konec, (bez) alfy a omegy = (bez) počátku a konce, …;

            hladká ančka = mléčná polévka, …, (s) hladkou ančkou = (s) mléčnou polévkou, …]

 

6.2       Slova nepoužívaná v heslové podobě (platí jen pro SSČ)

 

Slova, jichž se v heslové podobě nepoužívá (v SSČ označena „ * “), jsou v této heslové podobě nepřípustná [* bach]. Přípustné jsou pouze tvary, uvedené u jednotlivých hesel v příkladech [dát si bacha - tvar „bacha“ je přípustný (jen ve VP)].

 

6.3       Víceslovná hesla

 

6.3.1    Jednotlivé části víceslovného hesla  (s výjimkami, uvedenými  v bodech  6.3.2 - 6.3.4)  jsou pro hru nepřípustné .

            [na základě hesla „big beat“ není přípustné ani „big“, ani „beat“];

            (Takováto slova však mohou být přípustná na základě jiných hesel: [např. „beat“ na základě samostatného přípustného hesla „beat“, „big“ jako tvar přípustného hesla „biga“ (ve VP)].)

 

6.3.2    Přídavná jména, vyskytující se v NASCS v části Stručný přehled jazyků světa (NASCS, str. 827 - 834) pouze ve víceslovném spojení (jako slova heslová), jsou pro hru přípustná. Použít je lze samostatně ve všech rodech.

            [akanské jazyky - tvary „akanský, akanská, akanské, akanští“ jsou přípustné]

 

6.3.3    Přídavná jména, vyskytující se v APČP v části Seznam antických jmen (APČP, str. 382 - 389) pouze ve víceslovném spojení (jako slova odvozená od základních hesel), jsou pro hru přípustná. Použít je lze samostatně ve všech rodech.

            [elejská škola (heslo Elea) - tvary „elejský, elejská, elejské, elejští“ jsou přípustné]

 

6.3.4    Jednotlivé části zvratných sloves [smát se] jsou pro hru přípustné. Použít je lze pouze samostatně, a to jak sloveso [smát], tak zvratnou částici [se].

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přípustné tvary slov

 

7.         Pro rozhodování podle  PRAMENŮ  platí tato pravidla:

 

7.0       Tvary slov přípustných pro hru

 

7.0.1    Přípustné pro hru je automaticky každé slovo, které je alespoň v jednom Pramenu uvedeno jako slovo heslové (není-li ovšem v tomtéž Pramenu zařazeno do nepřípustné kategorie - viz  body  5 a  6). Pro odvozená slova, uvedená v Pramenech u základního hesla jiným typem písma (např. slova zdrobnělá), platí stejné podmínky, jako pro slova heslová. Jiná než heslová slova jsou přípustná pouze v případech, stanovených těmito PPS. (Cizí slova, uvedená v Pramenech jako slova heslová, považujeme za slova do češtiny přejatá a tudíž přípustná pro hru.)

7.0.2.               Od přípustných heslových slov lze tvořit další tvary podle platných mluvnických zásad jazyka českého (skloňováním, stupňováním, časováním). Patřičné tvary se ověřují podle mluvnice jazyka českého. (Jako základní se doporučuje Mluvnice češtiny 1-3, Academia, Praha 1986-1987; pro hru je hlavní 2. díl - Tvarosloví.)

7.0.3    U tvarů, správně vytvořených podle výše uvedených zásad, se neověřuje jejich smysluplnost a správnost z hlediska významového [např. „ženatá, vdaný, zrňme, voň“ jsou tvary přípustné].

7.0.4    Obligatorní tvary, správně vytvořené od přípustného heslového slova, jsou přípustné i v případě, že jsou v Pramenech označeny jako řídké (zřídka se vyskytující).

Existují-li ovšem jiné synonymní tvary, jsou tvary označené jako řídké (zřídka se vyskytující) přípustné pouze v tom případě, není-li přípustný žádný z uvedených synonymních tvarů.

7.0.5                Tvary, uvedené v seznamu „Opravy nedostatků, vyskytujících se v Pramenech“ (viz  Příloha 4) ve sloupci „A“, jsou pro hru nepřípustné. Přípustné pro hru jsou tvary, uvedené ve sloupci „B“.

7.0.6    Při splnění přípustnosti daného heslového slova jsou u jednotlivých slovních druhů přípustné tvary (heslové nebo vytvořené v souladu s mluvnicí), uvedené   v bodech  7.1 - 7.9.

 

7.1       Podstatná jména

 

7.1.1    VP: 1.-7. pád čísla jednotného i množného;

VK: 1. pád čísla jednotného i množného.

 

7.2       Přídavná jména

 

7.2.1    VP: 1.-7. pád čísla jednotného i množného všech rodů;

VK: 1. pád čísla jednotného i množného všech rodů.

7.2.2    1., 2. a  3. stupeň [zelený, zelenější, nejzelenější]

7.2.3    Jmenné tvary, jsou-li uvedeny alespoň v jednom tvaru v Pramenech [(i  jm.  živ); (… též  tvary  jmenné šťasten, -tna, -tno,…)], a to včetně tvarů, uvedených pouze v příkladech [buď tak laskav, jsem zvědav]. - (Predikativa  viz  bod  7.6.2.)

7.2.4    Záporné tvary jsou přípustné pouze v případě, jsou-li přímo uvedeny alespoň v jednom rodě v Pramenech.

 

7.3       Zájmena

 

7.3.1    VP: 1.-7. pád čísla jednotného i množného všech rodů a druhů;

VK: 1. pád čísla jednotného i množného všech rodů a druhů.

 

7.4       Číslovky

 

7.4.1    VP: 1.-7. pád čísla jednotného i množného všech rodů a druhů;

VK: 1. pád čísla jednotného i množného všech rodů a druhů.

7.4.2    Číslovky určité všech rodů a druhů jsou přípustné i v případě, že nejsou v Pramenech konkrétně uvedeny (pouze však v případě, jsou-li v Pramenech uvedeny srovnatelné přípustné tvary jiných, většinou menších, číselných hodnot).

 

7.5       Slovesa

 

Pro hru jsou přípustná slovesa nezvratná i slovesa zvratná (přičemž tato se používají bez zvratné částice „se“ -  viz  též  bod  6.3.3).

Pro hru jsou přípustné tyto tvary sloves:

 

7.5.1    Infinitiv v obou tvarech („-t/-ti“ nebo „-ct/-ci“) [nést i nésti, říct i říci].

7.5.2    1.-3. osoba jednotného i množného čísla přítomného i budoucího času, včetně všech zakončení hovorových a knižních (pokud dané sloveso patří ke vzoru, u něhož jsou tato zakončení uvedena v Pramenech nebo Mluvnici češtiny 2)

            [nesu, neseš, nese, nesem(e), nesete, nesou; ponesu, poneseš, ponese, ponesem(e), ponesete, ponesou].

7.5.3    Příčestí činné (minulý čas) v jednotném i množném čísle všech rodů [nesl, nesla, neslo, nesli, nesly]. (Nepřípustné je vynechávání koncového „-l“ v mužském rodě jednotného čísla [„fouk“ namísto přípustného „foukl“].)

7.5.4    Rozkazovací způsob [nes, nesme, neste, pones, ponesme, poneste]

7.5.5    Příčestí trpné (výjimky z možností zde uvedených  viz  mluvnice):

a) v jednotném i množném čísle všech rodů přechodných sloves (tj. nezvratných sloves s předmětem ve 4. pádě bez předložky) [nesen, nesena, neseno, neseni, neseny];

b) v jednotném čísle středního rodu nezvratných sloves s předmětem v jiném než  4. pádě bez předložky [pomoženo].

7.5.6    VP: Přechodník přítomný nedokonavých sloves [dělaje, dělajíc, dělajíce].

(Přechodník přítomný dokonavých sloves [řka, řkouc, řkouce] je pro hru přípustný pouze v případě, je-li alespoň v jednom tvaru uveden v Pramenech.)

7.5.7    VP: Přechodník minulý dokonavých sloves [udělav, udělavši, udělavše].

(Přechodník minulý nedokonavých sloves [byv, byvši, byvše] je pro hru přípustný pouze v případě, že je alespoň v jednom tvaru uveden v Pramenech.)

7.5.8    Všechny tvary, přípustné u slovesa bez předpony (s výjimkou tvarů, vytvořených  podle  bodů  7.5.5 - 7.5.7), platí automaticky u slovesa s předponou (pokud daný tvar není tvořen nepravidelně). Toto pravidlo lze použít i obráceně, tedy přenést tvary uvedené u slovesa s předponou k příslušnému slovesu bez předpony (resp. k nesamostatnému slovesnému základu) a z něj dále k odvozeným slovesům s jinými předponami [počešť / -češť / odčešť].

 

7.6       Příslovce

 

7.6.1    1., 2. a  3. stupeň [zeleně, zeleněji, nejzeleněji]

7.6.2    Predikativa (kategorie stavu - v některých mluvnicích považováno za samostatný slovní druh), uvedená v Pramenech [označování predikativ není jednotné: možno přísl. v přís. (SSČ); možno přísl. kniž. (SSJČ); … ve  spoj.  je patrno;   kniž. (je) slušno], včetně všech predikativ zakončených na „-o“, uvedených pouze v příkladech [libo, nutno] (jedná se v podstatě o jmenný tvar přídavného jména rodu středního v jednotném čísle).

 

7.7       Předložky

 

            Tvary uvedené v Pramenech.

 

7.8       Spojky

 

            Tvary uvedené v Pramenech.

 

7.9       Částice

 

            Tvary uvedené v Pramenech.

 

 

 

 

Odvozování slov

 

8.         Slova, neuvedená v Pramenech, mohou být utvořena pouze odvozením od slov, přípustných podle bodu 7. Od všech slov, vzniklých odvozením, lze dále v plné míře tvořit všechny tvary, přípustné podle bodu 7. Přípustné jsou následující skupiny slov:

 

8.1       Podstatná jména

 

8.1.1    Složená podstatná jména [jednočlen] vzniklá spojením nesamostatného podstatného jména [-člen] s číslovkou určitou celou  (ve tvaru pro složená slova)  [jedno-].

8.1.2    Podstatná jména významu číselného [pětka, stovka, tisícovka, pětina, miliontina]

8.1.3    Podstatná jména slovesná z (existujícího či fiktivního) příčestí trpného [dělání, bytí]

 

8.2       Přídavná jména

 

8.2.1    Přídavná jména individuálně přivlastňovací, odvozená od podstatných jmen, označujících živého či neživého jedince (osobu nebo zvíře) rodu mužského nebo ženského, tzn. od podstatných jmen obecných [otcův, matčin, psův, liščin, nebožtíkův] nebo zpersonifikovaných [čertův, robotův, ufonův].

8.2.2    Přídavná jména odvozená z příčestí trpného [nesený, nesená, nesené, nesení]

8.2.3                Složená přídavná jména [jednočlenný] vzniklá spojením nesamostatného přídavného jména [-členný] s číslovkou určitou celou  (ve tvaru pro složená slova)  [jedno-].

8.2.4    Přídavná jména slovesná z přechodníku přítomného nedokonavých sloves [dělající]. (Přídavná jména slovesná z přechodníku přítomného dokonavých sloves lze tvořit pouze v případě, že je tvar tohoto přechodníku uveden alespoň v jednom tvaru v Pramenech [řkoucí].

8.2.5    VP: Přídavná jména slovesná z přechodníku minulého dokonavých sloves [udělavší]. (Přídavná jména slovesná z přechodníku minulého nedokonavých sloves lze tvořit pouze v případě, že je tvar tohoto přechodníku uveden alespoň v jednom tvaru v Pramenech [byvší]).

 

8.3       Zájmena

 

            VP: Stažené tvary, vytvořené spojením zkráceného tvaru 4. pádu zájmena s předložkou [o co = oč, na něho = naň].

 

8.4       Slovesa

 

            Slovesa vzniklá přidáním jedné z předpon uvedených u daného hesla (přičemž se za přípustné heslo v tomto případě považuje i nesamosatný slovesný základ), není-li ovšem takto vytvořené sloveso označeno v samostatném hesle téhož Pramenu jako slovo nepřípustné - viz  body  5 a 6). (Od takto vzniklých sloves lze tvořit všechny tvary jako od sloves, majících samostatné heslo - viz  bod  7.5.)

 

8.5       Příslovce

 

            Příslovce významu číselného [poprvé, posté, podvaadvacáté, zaprvé, zasté]

 

8.6       Předložky

 

            VP: Stažené tvary, vytvořené spojením předložky a zkráceného tvaru zájmena - viz  bod  8.3.

 

8.7       Předpona „ne-„

 

Ke všem přípustným tvarům sloves (viz  bod  7.5) a tvarům od nich odvozených (viz  body  8.1.3, 8.2.3, 8.2.4 a  8.4)  je možno vytvořit záporný tvar přidáním předpony „ne-“ (pokud není tento záporný tvar tvořen nepravidelně [je - není]).

 

= = = = =

• • •      Červeně psaný text platí pouze pro VARIANTU PLUS.

• • •      Modře psaný text platí pouze pro VARIANTU KLASIK.

• • •      Černě psaný text platí pro VARIANTU PLUS i VARIANTU KLASIK.

[  ]       V hranatých závorkách jsou uváděny příklady

Příloha 1

 

 

3.2  Prameny  ČAS

 

 

 

 

 

3.2.1

3.2.2

3.2.3

 

Seznam všech

přípustných názvů písmen

české abecedy

Seznam všech

přípustných názvů písmen

řecké abecedy

Seznam všech

přípustných názvů snížených

a zvýšených  tónů

 

čé

ďé

ef

el

em

en

er

es

ch

chá

ije

iks

kvé

ťé

ypsilon

ypsilony

zet

žet

alfa

beta

delta

dzéta

epsilon

epsílon

éta

gama

chí

jota

joty

kappa

ksí

lambda

omega

omikron

omikrony

psí

sigma

tau

théta

théty

ypsilon

ypsilony

zéta

ais

aisis

as

asas

ces

ceses

cis

cisis

des

deses

dis

disis

eis

eisis

es

eses

fes

feses

fis

fisis

ges

geses

gis

gisis

hes

heses

his

hisis

 

 

 

 

 

 

3.2.4

 

Seznam všech 2-9písmenných slov, v nichž se vyskytují písmena s diakritickými znaménky, která nelze na počítači (Cz) ve slovníku Novex zapsat buď vůbec, anebo pouze s pomocí klávesy Alt

 

Åkerit

åkerite +

åkeritech +

åkeritem +

åkeritová

åkeritové

åkeritoví

åkeritový

åkeritu +

åkeritů +

åkeritům +

åkerity

åkermanit

aperçu

aperçum +

bergère

bergèrech +

bergèrem +

bergèru +

bergèrů +

bergèrům +

bergèry

bokmål

bokmåle +

bokmålech +

bokmålem +

bokmålu +

bokmålů +

bokmålům +

bokmåly

bruyère

bruyèrech +

bruyèrem +

bruyèru +

bruyèrů +

bruyèrům +

bruyèry

crêperie

crêperii +

crêperií +

crêperiím +

curaçaa

curaçaech +

curaçaem +

curaçaí +

curaçao

curaçaová

curaçaové

curaçaoví

curaçaový

curaçau +

curaçaům +

curaçay +

funèbre

château

judeţ

judeţe +

judeţech +

judeţem +

judeţu +

judeţů +

judeţům +

judeţy

nîmeská

nîmeské

nîmeského +

nîmeském +

nîmeskému +

nîmeskou +

nîmeský

nîmeských +

nîmeským +

nîmeskýma +

nîmeskými +

nîmeští

padrăo

pengő

pieç +

pieça

pieçách +

pieçám +

pieçami +

pieçe +

pieço +

pieçou +

pieçu +

pieçy

rhônská

rhônské

rhônského +

rhônském +

rhônskému +

rhônskou +

rhônský

rhônských +

rhônským +

rhônskýma +

rhônskými +

rhônští

riksmål

riksmåle +

riksmålem +

riksmålu +

riksmålů +

riksmålům +

riksmåly

sèvreská

sèvreské

sèvreském +

sèvreskou +

sèvreský

sèvreským +

sèvreští

trèfle

trèflech +

trèflem +

trèflu +

trèflů +

trèflům +

trèfly

 

 

Podtržená slova nelze ve slovníku Novex zapsat vůbec, nepodtržená zapsat lze, ale pouze s pomocí klávesy Alt.

Slova označená  „ + “  jsou přípustná pouze ve VP.

 

 

Příloha 2

 

 

 

4. Posuzování přípustnosti slov

 

 

4.1  VARIANTA  PLUS

4.2  VARIANTA  KLASIK

 

délka

 

 

slova

K rozhodování je možno použít:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2-5

 

NOVEX PLUS

BLEX+3 n. BLEX+7

 

NOVEX KLASIK

BLEX1 n. BLEX+3

 

6-9

 

PRAMENY

 

PRAMENY

 

10-15

PRAMENY §)

PRAMENY §)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 §)  viz  bod  4.3 (Poznámka ke slovníkům NOVEX PLUS a NOVEX KLASIK)

 

 

 

Příloha 3

 

Tabulka zkratek, užívaných pro NEPŘÍPUSTNÉ KATEGORIE slov v jednotlivých Pramenech

PRAMENY:

SSJČ

SSČ

APČP

ŠPČP

NASCS

CVSN

NSČ

 

5.1.1 Zastaralá

zast.

- - -   1)

zast.

zast.

- - -   1)

- - -

- - -

5.1.2 Řídká

*

zř.

- - -

- - -

- - -

- - -

zř.

- - -

5.1.3 Nářeční

nář.

nář.

- - -

- - -

nář.

- - -

- - -

5.1.4 Argotická

arg.

arg.

- - -

- - -

arg.

arg.

- - -

5.1.5 Vulgární

vulg.

- - -

- - -

- - -

vulg.

vulg.

- - -

5.1.6 Nesprávná

nespr.

nespr.

- - -

- - -

nespr.

nespr.

- - -

5.1.7 Nevhodná

nevh.

nevh.

- - -

- - -

nevh.

nevh.

- - -

 

5.2.1 Citoslovce

citosl.

citosl.

citosl.

citosl.

citosl.

citosl.

- - -

5.2.2 Značky

zn.

zn.

zn.

zn.

zn.

zn.

zn.

5.2.3 Zkratky   2)

zkr.

- - -

zkr.

zkr.

zkr.

- - -

zkr.

5.2.4 Dříve psáno

dř.ps.

- - -

- - -

- - -

- - -

dř. ps.

- - -

6.2. Heslová podoba

- - -

*

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

       se nepoužívá

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1)   Ve SSČ a NASCS neznamená zkratka „zast.“ nepřípustnou kategorii, neboť nepředstavuje slova

      zastaralá, ale pouze slova zastarávající.

2)   Pokud zkratka „zkr.“ neoznačuje „zkratku“, ale „zkratkové slovo“, nejedná se o nepřípustnou

      kategorii. [dik, -a  m  (1. mn.  -ové)  zkr. hovor. ]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příloha 4

 

 

 

OPRAVY NEDOSTATKŮ, VYSKYTUJÍCÍCH SE V PRAMENECH

 

 

 

 

 

A

B

 

 

JE UVEDENO:

OPRAVTE NA:

Pramen

 

 

 

 

 

ainalid, -u m

ainalit, -u m

NASCS

 

alt, -u m <it> hud. 1. 2.

       3. altistka n. altista;

alt, -u m <it> hud. 1. 2. …;           

alt, -a m <it> hud. altistka n. altista;   

NASCS

 

antiportikus [-ty-ty-], -ka m

antiportikus [-ty-ty-], -ku m           

NASCS

 

aperativ, -u m

aperitiv, -u m

SSJČ

 

ateletist, -u m …;

ateletistový příd.

atelestit, -u m …;                               

atelestitový příd.

NASCS

 

bahna, -y ž. hanl. …, …  nář.

bahna, -y ž. hanl. nář.

SSJČ

 

bas, -u m <it> hud. 1. 2. 3.

         4. basista;

bas, -u m <it> hud. 1. 2. 3. …;

bas, -a m <it> hud. basista;                 

NASCS

 

bingo, -a m.

bingo, -a s.                                            

SN 1

 

boa 2. s. (7. mn. boy) ,…

boa 2. s. neskl. (7. mn. boy) ,…

SSJČ

 

bratrstvo, -a m.

bratrstvo, -a s.                             

SN 1

 

brojler, -u m

brojler, -a m                                  

SSJČ

 

cachucha [kačuča], -chi [-či] ž.

cachucha [kačuča], -chy [-či] ž.  

NASCS

 

cantica [kantyka], -ic s. <l>  mn.

cantica [kantyka], -ic [-yk], -ik s. mn.<l>

NASCS

 

ceratit [-ty-], -u m

ceratit [-ty-], -a m                               

NASCS

 

diatroma, -y ž

diatrema, diatréma -y ž

NASCS

 

dírkonožec, -žce m.

dírkonošec, -šce m.

SSJČ

 

discantus [dysk-], -ta m

discantus [dysk-], -tu m                 

NASCS

 

dozvonit ned.

dozvonit dok.

SSJČ

 

fenatren, -u m

fenantren, -u m                                  

NASCS

 

fundul, -u m

fundul, -a m                                         

NASCS

 

fytofág, -u m

fytofág, -a m                                       

NASCS

 

galikán, -u m

galikán, -a m                                       

NASCS

 

gospel, gospelsong, -u m (6. mn.

-zích)

gospel, -u (6. mn. -ech), gospelsong, -u (6. mn. -zích) m                        

CVSN

 

graecum [grék-], -ka s.

graecum [grék-], -ca [-ka], -ka s.

NASCS

 

himation [-ty-], -tia m.

himation [-ty-], -tia s.               

NASCS

 

hospoda, -y ž. ob. expr. hostinský

hospoda, -y m. ob. expr. hostinský

SSJČ

 

chedív [-dý-], -u m

chedív [-dý-], -a m                   

NASCS

 

chico [čiko], -a m

chico [čiko], -ca [-ka], -ka m

NASCS

 

chrousnatka, -y ž.

chroustnatka, -y ž.

SSJČ

 

impromtu, neskl. s.

impromptu, neskl. s.

SSJČ

 

inch [inč], -u m

inch [inč], -e m                          

NASCS

 

išán, -u m

išán, -a m                                    

NASCS

 

jang ↓ jin

jang, -u m ↓ jin                         

NASCS

 

její … 2. jejího, jejímu atd.

její … 2. jejího, 3. jejímu atd.

ŠPČP

 

jin <čín>

jin, -u m <čín>                              

NASCS

 

junkers, -e m

junkers, -u m                            

SSJČ

 

kádí [-dý], -ho m. (mn. 7. -ii)

kádí [-dý], -ho m. (mn. 7. -mi)

SSJČ

 

kangoorobic […] -u m

kangoorobic […] -cu [-ku], -ku m

SN 2

 

klíčkarta -y  m

klíčkarta -y  ž                                   

SN 1

 

klubák, -u m

klubák, -a m                                      

SSJČ

 

koala, -y ž.

koala, -y m.                                  

SSJČ

 

kolon, colon [ko-], -a s

kolon, colon [ko-], -la        

NASCS

 

kólon, -la m.

kólon, kóla s.                              

SSJČ

 

kolotitr [-ty-], -u m

kolititr [-ty-], -u m

NASCS

 

krcek, -cku m

krcek, -cka m                             

SSJČ

 

kroťoučký, … - přísl. krouťoučce, …

kroťoučký, … - přísl. kroučce, …

SSJČ

 

kyberpunk [-pank] … -a m.

se  v  mn.  č.  užívá  tvaru…

kyberpunk [-pank] … -a m.

se  někdy v  mn.  č.  užívá  tvaru…

SN 2

 

kyriamina, -in ž. pomn.

kyriamina, -in s. pomn.            

SSJČ

 

laminát, -e m

laminát, -u m                             

SSČ

 

lipofluscin, -u m

lipofuscin, -u m

NASCS

 

logaedy [-ae-], -ed m. mn.

logaedy [-ae-], -ed ž. mn.     

NASCS

 

mac [mek], mek II -u, -a m.

mac [mek] -cu [-ku], -ku, -ca [-ka], -ka, mek II -u, -a m.

SN 2

 

maciz, -u, m. macisový příd.

maciz, -u, m. macizový příd.

NASCS

 

mág, -a, řidč. magus, -ga m

mág, -a, řidč. mágus, -ga m

NASCS

 

marhaník, -a m

marhaník, -u m                       

NASCS

 

mechtle  v.  techtle

mechtle,   m. n.   ž. pomn.  v.  techtle

SSJČ

 

mentee [-tý] neskl. m. i ž.

mentee [-tý] neskl. m. i ž. i –ho m.        KÁDÍ

SN 2

 

mikado, -a  m  <jap>  1. titul jap. císařů 2. jap. hra …

mikado, <jap>  1. -a  m titul jap. císařů 2. -a  s jap. hra …

NASCS

 

minizoo [-ny-] neskl. ž. i s.

minizoo [-ny-] neskl. ž. i s. i -oa s.

SN 2

 

minouti … - minouti se ned.

minouti … - minouti se dok.

SSJČ

 

mirabilia [-rá], -ií ž mn.

mirabilia [-rá], -ií s mn.                 

NASCS

 

morden, -u m

mordent, -u m

NASCS

 

načouditi, ob. načudit dok. (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, podst. -dění, -zení)

načouditi (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, podst. -dění, -zení), ob. načudit dok.

SSJČ

 

notábl, -u m

notábl, -a m                                     

NASCS

 

nuncialita, -y ž.

nupcialita, -y ž.

NASCS

 

očouditi, ob. očmoudit, očudit dok.

(3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi,

trp. -děn, -zen)

očouditi (3. mn. -í, rozk. –čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen)…),

ob. očmoudit, očudit dok.

SSJČ

 

ovesniště, nář. (ovesnisko, -a, …)

ovesniště, (nář. ovesnisko, -a, …)

SSJČ

 

pachuť, -ti ž

pachuť, -ti/-tě ž                             

SSČ

 

pedel, -u m

pedel, -a m                                      

NASCS

 

pídit se ned. (rozk.  píď, pídi)

pídit se ned. (rozk.  piď, pídi)

SSČ

 

pintadera, -y ž  (mn. pintaderas…

pintadera, -y ž  (mn. též pintaderas…

NASCS

 

pirimidin [-dy- i -dý-], -u m

pyrimidin [-dy- i -dý-], -u m    

NASCS

 

pithos [-to-], -u m  (mn. pithoi…

pithos [-to-], -u m  (mn. též pithoi…

NASCS

 

plíce, plic ž. pomn. (3. plicím, plícím)

(řidč. j. plíce, -e ž.) hlavní…

plíce, plic ž. pomn. (3. plicím, plícím)

(řidč. j. plíce, -e ž., 2. mn. plic) hlavní…

SSJČ

 

pohatiti dok. (… , podst. -tění)

pohatiti dok. (… , podst. -ceni, -tění)

SSJČ

 

polartec [-tek] -u m

polartec [-tek] -cu [-ku], -ku m

SN 2

 

potamon, -u m

potamon, -a m                             

NASCS

 

prahnouti (…) dok.

prahnouti (…) ned.

SSJČ

 

prach, -u m

7. pomn. prachy ob. …  

prach, -u m                      

7. pomn. prachy (6. mn. -ách) ob.…PLECHY

SSJČ

 

prákrty střed. období…

prákrty, m mn. střed. období…

NASCS

 

prelegát, -a m.

prelegát, -u m.                                    

SSJČ

 

promoakce –e ž. … promo

promoakce -e ž. … promo  -a s.

SN 2

 

přičouditi, ob. přičmoudit dok. (3. mn.

-í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen)

přičouditi (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen), ob. přičmoudit dok.

SSJČ

 

příměs m.

příměs ž.                                 

APČP

 

publikum II (ps. též publicum), -ka s.

publikum II, -ka (ps. též publicum,

-ca/-ka), s.                                           

SSJČ

 

pulard [-lár], -u m

pulard [-lár], -a m                           

NASCS

 

ražniči, -čů m. mn. n. neskl. s.

ražniči neskl. s, mn. ražniče neskl. s. n. ražniče, -čů m.                                 

SSJČ

 

ready [re-] … /bez označení slovního druhu/

ready [re-] …citosl.

APČP

 

reketýr -u  m.

reketýr -a  m.                                   

SN 1

 

ret, rtu, řidč. a kniž. retu m. (7. mn. rty,

zast. bás.. rtoma)

ret, rtu (7. mn. rty, zast. bás.. rtoma),

řidč. a kniž. retu m.

SSJČ

 

rosikum, -ka (ps. též rossicum, -ca) s.

rosikum, -ka (ps. též rossicum [-kum], -ca [-ka], -ka) s.

SSJČ

 

rožniti dok.

rožniti ned.

SSJČ

 

santería, santeria -rie ž.

santería -ríe ž.,                       

santeria -rie ž.                                

SN 2

 

satrapa, -y ž

satrapa, -y m                              

NASCS

 

saunér, -a m. saunař

saunér, -a m. saunař, 2.p. -e m.

SN 1

 

simex, -u m …; simexový příd.

simax, -u m …; simaxový příd.

NASCS

 

sket, scat [sket], -e m

sket, scat [sket], -u m            

NASCS

 

slavikum [-lá-], -ka (ps. též slavicum,

-ca) s.

slavikum [-lá-], -ka (ps. též slavicum

[-lá-kum], -ca [-ka], -ka) s.

SSJČ

 

slivoň m.

slivoň ž.                             

APČP

 

sobol, -a m (z rus.)  1. (1. mn. -i, -ové) sibiřská…  

2. řidč. ob. kožišina…

sobol, -a m (z rus.)  1. živ. (1. mn. -i, -ové) sibiřská…                                       

2. než. (1. mn. -y) řidč. ob. kožišina…

SSJČ

 

specimen, -mina s, řidč. -u m

specimen, -mina s, řidč. -menu m

NASCS

 

stapl, -u m …; steplový příd.

stapl, -u m …; staplový příd.

NASCS

 

star I, -u m., neskl. žosobnost

star II, -u m. plachetní loď

star I, neskl. žosobnost

star II, -u m. plachetní loď      

SSJČ

 

steeloskon, -u m

steeloskop, -u m

NASCS

 

suburia, -ií ž mn.

suburia, -ií s mn.                               

NASCS

 

šprot, -u m.

šprot, -a m.                                         

SSJČ

 

štváti …• předp. do-, na-, …

štváti …• předp. (-štvati) do-, na-, …

SSJČ

 

tamagoči -ho i neskl. s. i m.

tamagoči neskl. s. i m. i -ho m.       

SN 2

 

termion [-ón] (dř. ps. the-), termiont

[-on-]. -u  m.

termion [-ón] (dř. ps. the-), termiont

[-on-]. -tu  m.

SSJČ

 

tesla I, -y (2. mn. -sel) ž. i  m.

tesla I, -y ž. (2. mn. -sel)  i  m. (2. mn. -slů)

                                                       

SSJČ

 

títi, tnouti předp. na-, od-, pod(e), pro-, pře-, při-, roz-, s-, u-, v-, vy-, za

títi, tnouti předp. na-, pro-, pře-,

při-, u-, vy-, za;

(-títi, -etnouti) od-, pod, roz-, s-, v-

SSJČ

 

toast [toust], toust, -u m …;

toastový příd.

toast [toust], toust, -u m …;

toastový, toustový příd.

NASCS

 

trichromizmus, trichromismus -u m

trichroizmus, trichroismus -u m

NASCS

 

troky, trok ž. n. troků m. pomn.

troky, trok ž. n. troků m. pomn.

(6. mn. -ách)                       

SSJČ

 

trot, trotl, -u m

trot, trott, -u m

NASCS

 

třeň ž.

třeň m.                            

APČP

 

ťululum neskl., zř. -la s., řidč. m., ž.

ťululum neskl. s. (zř. -la), řidč. m., ž.

SSJČ

 

ušeň, -ně ž

ušeň, ušně ž

SSJČ

 

ňěrovati

něrovati

SSJČ

 

úzus, úsus       #  str. 11, PP bod 1 #

úzus, usus

NASCS

 

vamlum, -u m …;

vamlumový příd.

vampum, -u m …;

vampumový příd.

NASCS

 

vari, -ho m. (… 6. -iech, -iich, -ich,

vari, -ho m. (… 6. -ech, -ích, -ch,

SSJČ

 

veliger, -u m

veliger, -a m                                         

NASCS

 

vončo zájm. ob. expr. ono

vončo zájm. ob. expr. (neskl.) ono

CVSN

 

vyblafat ned. …; - vyblafat se ned. 

vyblafat dok. …; - vyblafat se dok. 

SSJČ

 

vyčouditi, ob. vyčmoudit dok. (3. mn.

-í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen)

vyčouditi (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen), ob. vyčmoudit dok.

SSJČ

 

vyčudit dok. (…, rozk. -čuď, -čoudi, trp. …)

vyčudit dok. (…, rozk. -čuď, trp. …)

SSJČ

 

výměnek (6. mn. -ncích) (poněk. zast. ob. výminek, vejměnek, vejminek Hál., vejmínek Včel., vejminěk Jah., nář. vejmenek Nov.), -nku, -ňku m.

výměnek, -nku (6. mn. -ncích) (poněk. zast. ob. výminek, vejměnek, vejminek Hál., vejmínek Včel., -nku, vejminěk Jah., -ňku, nář. vejmenek Nov., -nku), m.

SSJČ

 

yuppie [japí] neskl. m., č. mn. yuppies

yuppie [japí] neskl.  i  -ieho  m.,

č. mn. též yuppies

SN 1

 

začouditi, ob. začmoudit, začmudit, začudit (Č. lid)  dok. (3. mn. -í,

rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen)

začouditi, (3. mn. -í, rozk. -čuď, -čoudi, trp. -děn, -zen), ob. začmoudit, začmudit, začudit (Č. lid)  dok.

SSJČ

 

zahora, -y ž.

záhora, -y ž.

SSJČ

 

záplata -y ž. patch

záplata -y ž. patch  -e m.         

SN 2

 

zasít, rozk. zasij

zasít, rozk. zasej

APČP

 

zebroid, -u  m.

zebroid, -a  m.

NASCS

 

zemříti ned.

zemříti dok.

SSJČ

 

zhatiti dok. (… , podst. -tění)

zhatiti dok. (… , podst. -ceni, -tění)

SSJČ