· Sněm ČAS je svoláván v souladu se stanovami výborem ČAS (dále jen výbor), který rovněž řídí průběh jednání sněmu. Vlastní průběh jednání sněmu řídí a slovo uděluje předseda výboru nebo jím pověřený člen výboru; není-li přítomen nikdo z členů výboru, sněm zvolí organizátora jednání sněmu z řad přítomných členů ČAS.
· Pokud má na sněmu proběhnout volba nového výboru, jednání sněmu řídí stávající výbor a volba nového výboru proběhne až na závěr jednání sněmu; pouze v případě, když nikdo z členů stávajícího výboru se nemůže nebo nechce jednání sněmu účastnit nebo když stávající výbor je sněmem odvolán, proběhne volba nového výboru co nejdříve a nový výbor pak řídí jednání sněmu.
· Poznámka: pokud sněm řídí místo výboru ČAS organizátor zvolený podle čl.1, pak ustanovení dalších článků týkající se výboru se v relevantních částech týkají organizátora.
· Členové při prezenci na sněm na vyzvání prokáží svou totožnost a obdrží hlasovací lístky.
· Pokud člen při prezenci k jednání sněmu předloží pověření k zastupování dalších členů, obdrží příslušný počet hlasovacích lístků i za zastupované členy. Pověření k zastupování platí jmenovitě pro člena uvedeného na pověření a nelze je přenášet na další členy. Zastupovat lze pouze nepřítomné členy, pokud se zastupovaný člen na jednání sněmu prezentuje, ztrácí pověření k zastupování platnost.
· Člen, který opouští jednání sněmu před jeho ukončením, oznámí své rozhodnutí se dalšího jednání sněmu nezúčastnit mandátové komisi a o jeho hlas resp. o počet jím zastupovaných hlasů je snížen počet prezentovaných hlasů; tento člen je povinen vrátit mandátové komisi hlasovací lístek jak svůj, tak i lístky jím zastupovaných členů. Pokud se tento člen na jednání sněmu vrátí, má právo si jím vrácené hlasovací lístky opět vyzvednout.
· Člen opouštějící jednání sněmu před jeho ukončením může dát pověření (písemně) k zastupování jinému přítomnému členu, nemůže ale předat pověření k zastupování, které zní na jeho jméno.
· Člen, který se k jednání sněmu dostaví opožděně (ale před koncem jednání sněmu), má právo se prezentovat k jednání sněmu a jeho hlas resp. jím zastupované hlasy se započítávají do počtu přítomných hlasů.
· Výbor ČAS na základě počtu členů, kteří se prezentovali k datu a času svolání sněmu, posoudí v souladu se Stanovami ČAS usnášeníschopnost sněmu a v případě, že počet prezentovaných členů nestačí k usnášeníschopnosti sněmu, výbor v souladu se Stanovami ČAS rozhodne o svolání náhradního sněmu.
· Informaci o usnášeníschopnosti sněmu resp. o svolání náhradního sněmu výbor oznámí přítomným členům v termínu, ke kterém byl sněm původně svolán.
· Pokud během jednání sněmu poklesne počet přítomných hlasů pod hranici usnášeníschopnosti, pak, pokud už uplynula půlhodina od původně vyhlášeného začátku sněmu, sněm pokračuje v jednání a považuje se za usnášeníschopný. Pokud ještě půlhodina od vyhlášeného začátku sněmu neuplynula, přítomní vyčkají jejího uplynutí a pak pokračují v jednání a považují sněm za usnášeníschopný.
· Sněm jako první — povinné — body zvolí mandátovou komisi a projedná program jednání sněmu, dále zvolí sčítací komisi, která vydává hlasovací lístku a sčítá je, a v případě potřeby zvolí i další potřebné orgány.
· Program jednání sněmu musí zahrnovat povinné body vyplývající ze stanov ČAS a z obecně závazných předpisů. Program stanovuje náplň a pořadí jednotlivých projednávaných bodů a případně i maximální čas stanovený k jejich projednání.
· U jednotlivých bodů programu je třeba uvádět i počet hlasů potřebných k jejich přijetí.
· Pokud se sněm nedohodne o programu jednání, pak jednání proběhne podle programu navrženého výborem ve zvacím dopise.
· Při projednávání návrhů je časový limit pro předkladatele návrhu 5 (v odůvodněných případech může výbor řídící jednání sněmu povolit až 10) minut, pro připomínky a protinávrhy 2 minuty, pro reakci předkladatele na připomínky 2 minuty.
· Žádní další účastníci diskuse než předkladatel nemohou reagovat na to, jak řečníci, kteří vystoupili po nich, reagovali na jejich vlastní příspěvek.
· Výbor řídící sněm má právo v odůvodněných případech omezit dobu projednávání jednotlivých bodů programu.
· Před každým hlasováním mandátová komise ověří počet přítomných hlasů (tj. součet hlasů přítomných a zastupovaných členů) a oznámí, kolik hlasů je přítomných na jednání sněmu a kolik hlasů PRO je potřebných k přijetí návrhu.
·
Po každém hlasování provede mandátová komise porovnání
součtu uplatněných hlasů (tj. PRO, PROTI, ZDRŽEL SE) s celkovým počtem
prezentovaných hlasů. V případě, že počet uplatněných hlasů je nižší než
počet prezentovaných hlasů, má se za to, že držitelé neuplatněných hlasů
nehlasovali. V případě, že počet uplatněných hlasů je vyšší než počet
prezentovaných hlasů, je hlasování prohlášeno za neplatné a musí se opakovat.
Pokud i opakované hlasování vykazuje větší počet hlasů, než bylo prezentováno
resp. než je přítomno, provede se třetí konečné hlasování jmenovitě
v abecedním pořádku přítomných členů.
Při hlasování na sněmu lze hlasovat pomocí hlasovacích lístků, při hlasování
podle článku 8 je použití hlasovacích lístků povinné.
· Prosté hlasováni se používá v případech, kdy lze rozhodnout odpovědí ANO/NE. Hlasování probíhá bez použití hlasovacích lístků.
· Návrh je přijat, jestliže PRO jeho přijetí hlasovalo nejméně tolik členů (v součtu přítomných i zastupovaných), kolik je v daném hlasování požadovaná většina — prostá či kvalifikovaná — hlasů.
· Výběrové hlasování slouží pro případ, kdy existuje více variant řešení nějakého problému a není možné nepřijmout žádnou z nich. O použití výběrového hlasování pro dané hlasování se rozhoduje prostým hlasováním.
·
Hlasování probíhá dvoukolově pomocí hlasovacích lístků.
V prvním kole hlasující dávají hlasy jednotlivým variantám, jeden
hlasující může dát svůj hlas i více variantám. Do druhého kola postupují
dvě varianty s největším počtem hlasů. Ve druhém kole hlasující
dávají svůj hlas nejvýše jedné variantě. Varianta
s větším počtem hlasů ve 2. kole je považována za přijatou. V případě
rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
· Jednotlivé body programu jednání sněmu se projednávají v pořadí, v jakém jsou ve schváleném programu jednání sněmu uvedeny.
· O návrzích, které se objeví v průběhu jednání sněmu, a nejsou pozměňovací k bodům schváleného programu, se jedná a případně hlasuje až po projednání všech bodů programu jednání sněmu (kromě přijetí závěrečného usnesení).
· O návrhu se hlasuje nejdříve, o pozměňovacích návrzích a protinávrzích k projednávanému bodu jednání sněmu se hlasuje až poté, a to v pořadí, v jakém byly vzneseny.
· Hlasování končí v případě, kdy přijetí dalšího návrhu by bylo v rozporu s již přijatým návrhem.
· Poté, co k danému bodu proběhla diskuse a došlo k hlasování o daném bodu resp. o pozměňovacích návrzích a protinávrzích k danému bodu už není možné tento bod znovu otevírat podáváním dalších pozměňovacích návrhů či protinávrhů. Výjimkou mohou být pouze případy, kdy přijatý návrh je v rozporu s jiným platným předpisem (např. se stanovami ČAS nebo s obecně závaznými předpisy).
· Volba výboru se provádí v případě, že dojde k některé z následujících okolností:
· · Výboru vyprší funkční období.
· · Počet členů výboru, kteří vykonávají svůj mandát, poklesne pod minimální nezbytný počet. V tom případě se provádějí pouze doplňující volby chybějícího počtu členů (viz stanovy).
· · Výbor je sněmem odvolán.
· Volba výboru či jiných orgánů ČAS (toto platí i pro doplňovací volby) se provádí takto:
· 1. Zvolí se volební komise.
· 2. Volební komise zveřejní seznam přítomných členů doplněný o seznam členů, kteří dali předem vyjádření, že v případě zvolení do výboru funkci přijmou a o seznam členů, kteří na nabídnutou funkci nereflektují.
· 3. Každý přítomný člen napíše — a to jak za sebe, tak za jím zastupované členy — na volební lístek jména osob, které navrhuje, přičemž může uvést nejvýše tolik osob, kolik členů má daný orgán mít. Hlasovací lístek, na kterém je uvedeno více jmen, než je počet členů voleného orgánu, je považován za neplatný. Pořadí, ve kterém jsou jména na volebním lístku uvedena, nerozhoduje, každá uvedená osoba dostane jeden hlas.
· 4. Navrženým osobám je pak funkce ve voleném orgánu postupně nabídnuta v pořadí podle počtu jimi obdržených hlasů.
· 5. Orgán je zvolen, jakmile nabídnutou funkci v něm přijal potřebný počet osob.
· 6. Pokud má volený orgán mít i náhradníky, je po zvolení orgánu analogicky nabídnuta funkce náhradníků dalším osobám následujícím v pořadí podle počtu obdržených hlasů až do obsazení požadovaného počtu míst náhradníků.
· 7. Pokud se výše uvedeným postupem nepodaří obsadit potřebný počet míst ve voleném orgánu, proběhne druhé kolo voleb na neobsazená místa obdobným způsobem. Pokud se ani tentokrát nepodaří všechna místa obsadit, je volený orgán považován za akceschopný ve stávajícím počtu.
· 8. Pokud se nepodaří výše uvedeným způsobem obsadit ani minimální počet míst požadovaný pro daný volený orgán stanovami a členové vykonávající funkce v tomto orgánu dosud odmítnou nadále své funkce vykonávat, ČAS podle stanov zaniká.
· Přijetí usnesení sněmu je povinným bodem programu jednání sněmu.
· Usnesení se skládá z částí: sněm bere na vědomí, sněm schvaluje, sněm ukládá.
· Po vypracování usnesení výbor řídící jednání sněmu přečte usnesení a vyzve přítomné členy k případnému vznesení námitek; námitky se mohou týkat pouze případů, kdy by přijaté usnesení sněmu nebo jeho části byly v rozporu se stanovami ČAS a/nebo s obecně závaznými předpisy (pozn.: nelze tedy znovu otevírat již projednané a uzavřené body jednání) a dále případů, kdy namítající zpochybní, že některý bod usnesení byl při jednání sněmu přijat tak, jak je v návrhu usnesení uváděn; pak zapisovatel přečte zápis o hlasování k danému bodu a výsledek tohoto hlasování a sněm prostým hlasováním (viz čl.7) rozhodne, zda bod v navrhované formě bude v usnesení uveden; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výboru.
· Pokud jsou případně vznesené námitky vyřešeny a nikdo žádnou další námitku nevznese, usnesení je považováno za přijaté.